Spolková republika stále tráví více než milionovou vlnu uprchlíků a migrantů z posledních let, včetně některých nesnází, které jejich příchod způsobil. A také řeší otázku, jak bude vypadat společná budoucnost se stávající muslimskou komunitou, většinou složenou z potomků gastarbeiterů tureckého a turecko-kurdského původu. 

Nejasná situace

Přinejmenším někteří Němci mají pocit, že důležití lidé ve vládě a v médiích problémy, které s imigrací nebo přítomností muslimů souvisejí, bagatelizují a popírají. Naopak mnozí němečtí muslimové mají pocit, že je společnost odmítá, nahlíží na ně jako na bezpečnostní riziko, případně že jsou vystaveni neúměrnému tlaku na to, aby se vzdali vlastní kultury. 

Jak známo, sklenici lze označit buď jako napůl prázdnou nebo napůl plnou – pořád je to ale tatáž sklenice. V Německu žije kolem pěti milionů muslimů, přičemž podle čerstvé studie patří tamní muslimská komunita v západoevropském kontextu spíše k těm lépe integrovaným, konkrétně co se týče zaměstnanosti nebo propojení s okolní společností. 

Zároveň se ukázalo, že v Německu, ale i ve Švýcarsku, Rakousku nebo Francii, by lidé měli za sousedy raději velké rodiny, homosexuály, Židy, černochy nebo dokonce „křesťany“, než „muslimy“. Německá společnost má tedy ke svým muslimům dále, než se tváří. Pro AfD ovšem hlasovala jen sedmina Němců, sami tedy nepovažovali problém za tak palčivý, aby ho řešili u volební urny.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Muslimská volba

A co na to sami muslimové? Jejich představitelé výsledek AfD považují za problém a tvrdí, že před stranou varovali. Je prý mnohem radikálnější, než si lidé myslí, prý je to jen převlečená neonacistická NPD. Obviňují ji také z toho, že během krátké doby zlomila mnohá dosud trvající tabu ohledně vyjadřování o islámu a migrantech.

A jak hlasovali sami muslimové? Čerstvé údaje zatím nejsou k dispozici, minule jich skoro dvě třetiny volili SPD. Levicové strany muslimové většinově volí i v jiných evropských zemích. Také na třetím místě byla Levice (Die Linke). Skutečnost, že nevolí křesťanské demokraty nemusí souviset s tím, že jde o stranu formálně křesťanskou, ale spíše s jejím relativním ekonomickým liberalismem.

Druhou nejoblíbenější stranou mezi muslimy jsou němečtí Zelení, a to s velkým odstupem za SPD a jen malým náskokem před Levicí. Ty zřejmě volí mladí muslimové liberálnějšího a levicovějšího zaměření, než jsou jejich otcové. I v samotném Německu se věnuje jen malá pozornost novému fenoménu sekularizace mladých muslimů.

Budoucnost německého islámu

V současné době má v Německu volební právo asi 1,5 milionu občanů muslimského vyznání či původu. Počet muslimských voličů pravděpodobně v dalších letech poroste, protože muslimská komunita je v průměru mladší než ostatní společnost. Přibudou také voliči z řad imigrantů poslední vlny, tedy příchozí ze Sýrie, Iráku nebo Severní Afriky, kteří získají občanství – jejich budoucí volební preference mohou být ovšem jiné než u stávajících muslimů. 

Jádro muslimských voličů zatím stále tvoří konzervativně a nábožensky založení, v průměru méně vzdělaní a hůře ekonomicky postavení občané než ostatní Němci. Mají své specifické zájmy, například otázky dvojího občanství, získávání občanství pro partnery přivážené z původních zemí nebo legislativu dotýkající se obřízek nebo rituálních porážek dobytka. 

Prozatím je jedna věc jistá, zatímco většina Němců volila Merkelovou, jasná většina muslimů ji odmítla.

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít