Vztahy mezi EU a Británií poznamenává s blížícím se datem vystoupení Spojeného království stále větší napětí. Rozhovory o brexitu příliš nepostupují a moc hmatatelných výsledků nepřinášejí.

Britští „brexiteers“ obviňují unii, že chce Londýn za odchod potrestat. Představitelé unie zase podezřívají Brity, že jim jde hlavně o „vyzobání si třešinek“ výhod členských zemí, aniž by se po brexitu museli řídit unijními pravidly.

Mnoho lidí v Bruselu i v evropských metropolích se už s Británií mentálně rozešlo a považuje EU za společenství 27 států, i když oficiálně z ní Spojené království vystoupí až za rok a pár dní. V této atmosféře o to víc vynikla vlna unijní solidarity s Londýnem v souvislosti s pokusem o likvidaci bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v Británii pomocí smrtelného nervového plynu.

Útok, který zasáhl i špionovu dceru a zasahujícího policistu, nese všechny známky práce Ruska, i když to Moskva vehementně popírá. Londýn po ní ultimativně žádá vysvětlení, jak se ruský jed zvaný Novičok do Británie dostal, a oznámil vyhoštění 23 ruských diplomatů. Na stranu Britů se postavili Washington i další spojenci z NATO, včetně Česka.

A velmi razantně také vedení Evropské unie. Ta se už nějakou dobu potýká s ataky ruských dezinformátorů. Útok chemickými zbraněmi ale představuje bezprecedentní narušení suverenity členských zemí, který unie nemůže akceptovat.

Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis proto prohlásil, že Britové mohou s podporou EU počítat. Jeho kolega Frans Timmermans označil útok nervovým plynem na území členského státu za problém nejen britské vlády, ale celé unie. A vyzval summit evropských lídrů, aby se této záležitosti věnoval.

„Ti, kdo jsou za to zodpovědní, musí jasně vidět, že je zde jednoznačná, neochvějná a velmi silná evropská solidarita s Brity a jejich vládou,“ zdůraznil Timmermans. Unijní premiéři a prezidenti se v Bruselu sejdou už za týden a předseda summitů Donald Tusk oznámil, že je připravený toto téma na program zařadit. „V době šíření fake news, zásahů do našich voleb a útoků na lidi na našem území nervovým plynem nesmí být odpovědí transatlantické hašteření, ale jednota,“ poznamenal Tusk.

Nizozemský první místopředseda komise svůj apel pronesl ve Štrasburku během plenárního zasedání Evropského parlamentu. Na něm došlo také k často nevídanému sjednocení europoslanců. Jejich názorové rozmíšky ustoupily stranou ve chvíli, kdy projednávali sporné jmenování „šedé eminence“ Evropské komise Martina Selmayra do funkce jejího generálního tajemníka.

Neprůhledný způsob, jakým už tak vlivný německý úředník získal ještě větší moc nad byrokratickým kolosem jedné z unijních institucí, spojil v europarlamentu do jednoho šiku eurofederalisty s euroskeptiky i krajní pravičáky s evropskou levicí.

Obhajobu komise, že všechno bylo krystalicky čisté a všechna pravidla byla do písmene dodržena, odmítli europoslanci jako jeden muž (a žena). Že je tímto tvrzením má za malé děti, unijní exekutivě vyčetl lepenovec Bruno Gollnisch, nizozemský socialista Dennis de Jong i další. Ještě o level výš šla krajanka druhého jmenovaného a místopředsedkyně eurofederalistických liberálů Sophie in ´t Veldová, podle které tím komise europoslance považuje rovnou za hlupáky.

„Rád bych ti, Jeane-Claude, ale pogratuloval, že se tvému bývalému šéfovi kabinetu podařilo něco, co se tady nikomu jinému ještě nikdy nepodařilo – sjednotit celý parlament,“ poblahopřál následně v položertu předsedovi komise Junckerovi a Selmayrovi lídr liberální frakce Guy Verhofstadt. Jeden Němec ve vysoké unijní funkci tak dokáže sblížit i mnohem víc než deset europoslanců.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít