Nestabilní Evropskou unii povede nestabilní Rumunsko

Rumunsko si pro své nadcházející předsednictví v Radě Evropské unie zvolilo dobré priority.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obavy z rumunského předsednictví vyjádřil i samotný předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Vláda v Bukurešti je podle něj připravená řídit unii technicky, nikoliv však politicky. (ilustrační foto) | Foto: Vadim Ghirda | Zdroj: ČTK/AP

Uvádění záslužných záměrů ve skutečnost ale může ohrozit celá řada vnitřních i vnějších faktorů, což logicky znervózňuje ostatní členské státy a unijní instituce.

‚Není šance na dobrou vládu.‘ Rumunsko podle prezidenta není připraveno na předsednictví EU

Číst článek

Obavy z rumunského předsednictví vyjádřil i samotný předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Vláda v Bukurešti je podle něj připravená řídit unii technicky, nikoliv však politicky. Juncker navázal na předchozí vyjádření rumunského prezidenta Iohannise. Vládu premiérky Viorici Dančilaové obvinil, že přípravu na předsednictví zanedbala.

Nad vyjádřeními Junckera i Iohannise by leckdo mohl mít pokušení mávnout rukou. Oba mají se stávajícím rumunským kabinetem nevyřízené účty, které se mimo jiné týkají protikorupčního tažení.

Iohannisovi vláda odvolala šéfku protikorupční prokuratury, která mimo jiné obvinila řadu politiků z vládní strany. Junckerova administrativa vydala letos na podzim pravidelnou monitorovací zprávu o úspěších boje s korupcí. 

Rumunsko potřebuje najít sílu

Bulharsko a Rumunsko jsou hodnocené od svého vstupu do unie v roce 2007. Zatímco Bulharsko si ve zprávě polepšilo, u Rumunska to bylo přesně naopak. Vláda v Bukurešti se rozhodla bránit politickým argumentem, že kdyby Rumunsko nebylo východní zemí, ostatní by ho nechali na pokoji. Tvrzení ale stojí na vodě, protože v čele vládních sociálních demokratů stojí Liviu Dragnea, soudem usvědčený podvodník a korupčník.

Juncker s Iohannisem navíc nejsou jediní politici, kteří se rumunského předsednictví obávají. Nejistotu v Evropské unii zdůraznilo Finsko. Po Rumunsku má předsedat právě ono a už nabídlo, že případně Rumunsku vypomůže. Není přitom důvod podezřívat Finy z účelové kampaně vůči Rumunsku. Kritika rumunské vlády a obavy z její předsednické praxe prostě mají své opodstatnění.

V první řadě se v tamním poloprezidentském systému odehrává souboj mezi přímo zvoleným prezidentem a vládou. Nejedná se jen o nějaké slovní půtky. Podle rumunské ústavy jsou si totiž funkce vlády a prezidenta více méně rovny a mají jasně vymezené pravomoci. V konečném důsledku může padnout vláda.

Za druhé Rumunsko skutečně podle mezinárodních hodnocení patří mezi země s velkými korupčními problémy. Za třetí obrana Bukurešti poukazem na rozdíly mezi východem a západem Evropské unie svědčí o tendenci vnitrounijní spory spíše účelově rozdmýchávat než hasit.

Řešení celounijních problémů přitom vyžaduje dvě věci. Praktickou zdatnost úřednického aparátu předsednické země neboli technickou připravenost. V tomto ohledu je podle všeho vše v pořádku.

Potřeba je ale také politická vůle a schopnost nacházet kompromisy jako prostředník mezi všemi součástmi komplikovaného unijního ústrojí. Stát, který má ale sám problémy kvůli vládě práva a reformám justice a zároveň je jedním z nejchudších členů, je ve velkém pokušení chovat se jednostranně a snažit se pro sebe z předsednictví vytěžit výhody.

Jedná se o hrozbu, která by mohla být ke škodě skutečně kvalitním prioritám předsednictví. Přistoupení západního Balkánu do unie a podpora hospodářského rozvoje celé unie včetně chudších států a regionů vyhovuje naší zemi i zbytku Evropské unie.

Balkán není dobré přenechat Rusku nebo Číně a je ho potřeba stabilizovat. Hospodářský blahobyt zase přináší politickou stabilitu. Podpora digitalizace je pro ekonomiku 21. století zásadní. V neposlední řadě úmysl podpořit jednotu Evropské unie coby globálního hráče je v konkurenci s Čínou, Spojenými státy a jinými velkými celky věc historické nutnosti.

Nezbývá tedy než doufat, že v rumunském případě se v prvním pololetí roku 2019 zopakuje historie. Obavy panovaly také z předsednictví bulharského. Bulharsko ale vše nakonec zvládlo. V České republice v době unijního předsednictví padla vláda, předsednictví ale nakonec dopadlo v zásadě dobře.

Rumunsko potřebuje najít sílu překonat vnitřní rozpory v zájmu širšího celku, protože jakákoliv jeho ostuda nebo nedůslednost může mít vážné dopady na zbytek Evropské unie. Jedním z největších úkolů Rumunska totiž bude květnový summit, na kterém se má unie dohodnout o dalším směřování po brexitu a nalézt stabilitu po evropských volbách.

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme