Hersh přinejmenším potěšil ruskou vládu a četné konspirátory, kteří měli jasno o americkém podílu na zničení plynovodů z Ruska do Německa už dávno. Nyní se mohou opřít o tvrzení známého novináře, v minulosti opakovaně oceňovaného za odvážné odhalování nejrůznějších nepravostí, například masakru v My Lai v roce 1969.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Jak Seymour Hersh (ne)odhalil, kdo (ne)zničil Nord Stream

Teď Seymour Hersh, brzy šestaosmdesátiletý, znovu přišel se senzačním tvrzením. Pod titulkem Jak Amerika zničila plynovod Nord Stream, uveřejnil na platformě Substack sedmnáctistránkový materiál, jenž předkládá jako pravdivý příběh loňských výbuchů v Baltském moři.

Hlavně nenápadně

Podle jeho podání akci nařídil prezident Biden, přičemž celý projekt má kořeny ještě v období před ruským útokem na Ukrajinu vloni v únoru. Nálože měly být nenápadně umístěny během námořního cvičení BALTOPS 22, jež se konalo loni v létě. Výbušnina ale byla odpálena na dálku až o tři měsíce později, takže si zničení plynovodů s přítomností amerických lodí v oblasti neměl nikdo spojovat.

Podílet se na věci měla zvláštní potápěčská jednotka podřízená námořnictvu, a nikoli armádě, což umožnilo skrýt záměr i před Kongresem. Významnou roli podle Hershe sehrálo Norsko, které mělo, podobně jako některé americké firmy, zájem na posílení své role dodavatele plynu do Evropy.

Biden údajně celé měsíce zmatkoval a lavíroval mezi různými tlaky. Hersh se opírá i o jeho často citovaný výrok ze 7. února 2022, že pokud Rusko zaútočí na Ukrajinu, Amerika projekt plynovodu nějakým způsobem ukončí. Biden je dlouhodobě známý svými přeřeky a podřeky, teoreticky mohl prozradit něco, co mělo zůstat utajeno.

Jenže kritičtější čtenář Hershova materiálu musí mít s jeho podáním několik problémů. Zaprvé je celý vystavený na tvrzení neznámého zdroje, navíc jediného. Hersh už v minulosti opakovaně čelil kritice, že se příliš spoléhá na utajované zdroje a napíná jejich tvrzení na maximum. To se v tomto případě děje ve velké míře.

Problém je i se způsobem podání. Nositel Pullitzerovy ceny, a také Orwellovy ceny, s tvrzením svého zdroje zachází tak, že ho začlenil do hladce vyprávěného příběhu, jako kdyby se jednalo o román od Johna le Carré, dokonce nešetří různými detaily a šťavnatými citáty výroků konkrétních lidí. Ani náznakem nevznáší protiargumenty, nezvažuje různé možnosti, natož variantu, že s ním někdo manipuluje. Popření ze strany různých institucí, případně jejich mlčení Hersh chápe jako potvrzení svého podezření.

Kdo plynovody vloni v září vyhodil do povětří, nevíme, můžeme o tom jen spekulovat. Akci mohl mít na svědomí jen ten, kdo měl na ní zájem, a současně byl schopen ji provést, Rusko nebo USA, teoreticky i Ukrajina nebo jiné státy oblasti.

Neví, že neví

Americkou roli jistě nelze vyloučit, ale i pokud si odmyslíme tvrzení Hershova tajného zdroje, přednesené argumenty v její prospěch jsou vždy nepřímé a spíš slabé. Zastánci této verze vycházejí z toho, že zničení plynovodů odřízlo Evropu, zejména váhající Německo od ruského plynu, a zavřelo Rusku dveře k obnově exportu.

Jenže v době, kdy potrubí vybouchla, byla Evropa už na ruském plynu velmi málo závislá a to vlastním rozhodnutím. Pro Američany by přínos takové akce byl velmi malý, a rizika, včetně potenciálního ničivého dopadu na vztahy s evropskými spojenci v případě prozrazení, nesmírně vysoká.

Existují důvody si myslet, že na věci mělo zájem spíš Rusko než Amerika, ale nic z toho Hersh nezohledňuje. Skutečnost, že si pochvaluje svobodu člověka, který publikuje na platformě Substack, aniž by byl vystaven tlaku redakce, má svou odvrácenou stránku – jeho materiál by kvůli nedodržení žurnalistických pravidel odmítla uveřejnit jakákoli seriózní redakce, a to nikoli kvůli cenzuře. Pokud by podobný článek uveřejnil někdo bez tak slavné minulosti, jakou má Hersh, nikomu by nestála za sebemenší reakci.

Vše, co se děle v této válce, a podobně i jiných, zůstává zahaleno v mlze. I ze samotné fronty máme jen velmi málo skutečných informací, což si často neuvědomujeme, protože mediální prostor je zahlcen nejen zavádějícími prohlášeními bojujících stran, ale i emocionálně angažovaných novinářů a více či méně kvalifikovaných vojenských odborníků, kteří na dálku komentují taktiku i použití různých typů zbraní, aniž by třeba znali i tak banální informaci, kolik je na místě vojáků.

Kdo zničil Nord Stream 1 a 2 samozřejmě nevím. Jsou důvody se domnívat, že to v tuto chvíli neví ani můj starší a zkušenější kolega Seymour Hersh.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít