O neschopnosti unie říct: 'Good bye, Erdogan!'

Hlasy volající po ukončení přístupových rozhovorů s Tureckem znějí v Evropské unii už nějakou dobu. Po nedělním referendu, ve kterém se těsná většina hlasujících vyslovila pro přechod z parlamentního na prezidentský systém a tím de facto pro předání většiny pravomocí do rukou stávajícího šéfa státu Recepa Tayyipa Erdogana, toto volání znovu zesílilo.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan

Z Bruselu tradičně nejhlasitěji zadul lídr liberálů v Evropském parlamentu Guy Verhofstadt. Odhlasované ústavní změny podle něj zajistily Erdoganovi autoritářskou moc a narušily demokratickou rovnováhu vlády.

„Turecko si tím definitivně zavřelo dveře do EU," přidala se z Německa místopředsedkyně kancléřčiny CDU Julia Klöcknerová a rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz z Vídně dodal, že „fikce jeho vstupu do unie musí jednou provždy skončit."

Není důležité, zda s námi EU bude jednat, řekl Erdogan. V Istanbulu se protestuje

Číst článek

Ačkoli jsou přístupová jednání s Ankarou minimálně od loňského potlačení pokusu o puč v Turecku ve stadiu klinické smrti, odpojit je od přístrojů si Brusel stále netroufá. Nechce tím především ohrozit migrační dohodu, která sice nefunguje dokonale a turecká vláda periodicky hrozí jejím vypovězením, svůj hlavní účel ale plní a proud uprchlíků do Řecka omezit pomohla.

Podobně ambiciózní projekt spolupráce s Libyí si o něčem takovém zatím může nechat jenom zdát. Nepohněvat si Turecko unie potřebuje také kvůli řešení kyperské otázky nebo konfliktu v Sýrii. A v zájmu osmadvacítky ani není, aby si Ankara padla do náručí s další východní autokratickou mocností - Ruskem.

V reakci nejvyšších unijních činitelů na výsledek referenda se tak objevila jen stručná zmínka, že „ústavní změny a jejich zavádění do praxe budou vyhodnoceny ve světle tureckých závazků jako kandidátské země". Ty ale unie tradičně hodnotí až ke konci roku.

Historické rozhodnutí, raduje se Erdogan. Podle kritiků se Turecko odklání od demokracie

Číst článek

EU tudíž dál počítá s kandidátským statusem Turecka, se kterým jsou spojeny i nemalé příspěvky z unijního rozpočtu – paradoxně na rozvoj demokracie. A to přesto, že Erdogan dal po referendu demonstrativně najevo, že mu na obnovení přístupových rozhovorů vůbec nezáleží a klidně o nich vypíše další plebiscit.

Unie naproti tomu dál opakuje svoji mantru, že nepřekročitelnou hranicí je pro ni zavedení trestu smrti v Turecku. Mluvčí Evropské komise ji tento týden dokonce označil za „nejčervenější z červených linií" a jasným signálem pro EU k ukončení námluv podle něj bude, až Ankara „přejde od slov k činům".

Jeho vyjádření se nedá vyložit jinak, než že turecký vládce bude muset začít popravovat své odpůrce, aby unie konečně bouchla do stolu a řekla: „Good bye, Erdogan!"

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme