Vzácné kovy. Čínský trumf v obchodní válce?

Napětí mezi Washingtonem a Pekingem dále houstne. Čínský tisk hrozí, že Peking je jako odezvu připraven použít takzvané prvky vzácných zemin – neboli vzácné kovy. Jde o 17 prvků Mendělejevovy periodické tabulky prvků. Zdaleka ne všechny jsou vskutku vzácné, nicméně některé opravdu ano.

Komentář Washington/Peking Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ženy v továrně na výrobu 18650 lithiových baterií ve střední Číně | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Například větrné turbíny či elektrická vozidla potřebují ke své optimální funkčnosti prvky dysprosium a neodymium. Z nich se vyrábí magnety, které jsou součástí příslušných motorů a generátorů. Dalších vzácných kovů je pak třeba k výrobě vojenské elektroniky, televizních obrazovek či baterií.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lukáš Kovanda: Vzácné kovy. Čínský trumf v obchodní válce?

Peking vzácné zeminy využil jako ekonomickou zbraň už v minulosti. V roce 2010, během sporu o ostrovy východně od Tchaj-wanu, Čína pozastavila vývoz vzácných kovů do Japonska a snížila příslušné exportní kvóty. V té době Čína těžila 97 procent všech vzácných kovů, takže tím ochromila japonský technologický sektor.

Peking se ovšem s omezením vývozu prvků vzácných zemin také trochu „spálil“. Zatímco v letech 2005 až 2010 spotřeba vzácných kovů vzrostla o více než čtvrtinu, v letech 2010 až 2015 poklesla o zhruba sedm procent.

Nerostné bohatství jako zbraň obchodní války?

Odběratelé poznali, že Čína nemusí být vždy spolehlivým dodavatelem a že i oni se mohou stát obětí uplatňování jejích politických zájmů.

Čína začala uplatňovat odvetná cla na americké zboží, týkají se zemního plynu nebo masa

Číst článek

A začali hledat cesty, jak snížit závislost na čínských vzácných kovech. V loňském roce už tak podíl Číny na světové produkci vzácných kovů činil „jen“ 71 procent.

I tak však čínské nerostné bohatství představuje její silnou kartu. Vždyť třeba Spojené státy mohou vzácné kovy z většiny těžit jen v jediném dolu v Kalifornii. Navíc čínské firmy expandují do světa, takže Peking získává kontrolu nad prvky, jichž doma sám moc nemá. Ať už jde o lithium nebo kobalt.

Čínské firmy dnes ovládají zhruba polovinu světové produkce lithia a i díky rozsáhlému vlastnictví kobaltových dolů v Demokratické republice Kongo kontrolují také přes 80 procent světové produkce kobaltových chemikálií.

Ty představují důležitou složku lithium-iontových baterií, takže jsou prakticky nepostradatelné pro firmy jako Samsung nebo Volkswagen a vlastně třeba pro celý rozvoj elektromobility.  

Jestliže Čína použije nerostné bohatství (ať už své či to, které ovládá v jiných zemích) jako zbraň obchodní války, okolní svět se zřejmě naučí používat jiné výrobní metody.

To ale nebude hned. Nelze vyloučit, že svět by mohlo potkat cosi obdobného jako při ropném embargu arabských zemí v 70. letech.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund.

Lukáš Kovanda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme