Odbory v Česku nejsou pro každého, pro radikály už vůbec ne

Odbory nejsou zdaleka pro každého. Dokonce ani pro většinu lidí nespokojených s prací současné vlády. Soudě alespoň podle výsledku víkendového protestu v Praze. Na Václavské náměstí nedorazily desítky tisíc občanů tak jako v září.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Demonstrace odborářů

Rozdíl mezi zářím a říjnem názorně ukazuje, že s napětím ve společnosti a rostoucí radikalizací umí lépe pracovat lidé napojení na dezinformační scénu než odboráři | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Tehdy akci opakovaně organizovali lidé spojovaní s proruskými postoji. Z pódia zaznívaly vedle požadavků na konec Fialova kabinetu také výzvy na vystoupení z Evropské unie či z NATO nebo slova zpochybňující podporu Ukrajině a vybízející ke vstřícnosti vůči Putinovu režimu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Hartman: Odbory v Česku nejsou pro každého, pro radikály už vůbec ne

Na odborářské demonstraci podle očekávání podobné výroky nezazněly. Není tudíž překvapením, že řady protestujících značně prořídly.

Zkrátka odbory nejsou pro určitou část nespokojené veřejnosti dostatečnou zárukou radikálních postojů. Proto tito lidé neměli důvod se na víkendovou demonstraci trmácet.

Nízká účast na ní poněkud zpochybnila vysvětlení přítomnosti desítek tisíc nespokojených občanů na zářijových akcích.

Vypadá to na to, že tehdy nešlo většinou o vystrašené a znepokojené jedince, kteří využívají každou příležitost dát své obavy z dramatického růstu cen energií a z vysoké inflace veřejně najevo. Zároveň přitom neřeší, kdo protesty pořádá a koho svojí účastí de facto podporují.

Mizivý zájem

Rozdíl mezi zářím a říjnem názorně ukazuje, že s napětím ve společnosti a rostoucí radikalizací umí lépe pracovat lidé napojení na dezinformační scénu než odboráři. Dokáží je opakovaně přivést do ulic v poměrně velkém počtu. Budují si tím postavení reprezentantů určité části společnosti.

Čím víc nespokojených kolem sebe shromáždí, tím vyšší bude šance prosazovat radikální požadavky. Jejich naplnění by přitom nasměrovalo Českou republiku pryč ze společenství západního demokratického světa.

Odboráři požadují cenovou regulaci základních životních potřeb. Chtějí i vyšší minimální mzdu

Číst článek

Přitom zájem politiků o víkendový odborářský protest přitáhla spíše polemika o případném využití, či zneužití, této akce v prezidentské kandidatuře Josefa Středuly.

Politiky by měla paradoxně více znepokojovat nízká účast veřejnosti na této akci. Nevypovídá totiž o tom, že by lidé byli s vládním řešením svých akutních problémů spokojeni.

Mizivý zájem o odborářskou demonstraci názorně ukázal, že davy lidí dokáží dostat do ulic spíš nově se formující radikální politické síly. Zatím nejsou natolik početné, aby dokázaly něco zásadního změnit.

Pokud jim politici budou svým počínáním nahrávat a k rostoucí nervozitě ve společnosti přispívat, podpora radikálů může sílit. Dění kolem energetické krize s nástupem zimy k tomu bude vhodnou příležitostí.

Do ulic tak za několik měsíců mohou vyrazit ještě početnější davy. Jak ukázala víkendová demonstrace, nebudou pochodovat pod odborářskými vlajkami.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Petr Hartman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme