Brexitové menu britských stran pro předčasné volby

Brexit se ke konci října nekoná v žádné podobě. Místo toho Velká Británie směřuje k předčasným volbám, které mají napsat další stránku scénáře brexitové telenovely. Její hlavní téma bude, za jakých podmínek a jestli vůbec Spojené království opustí Evropskou unii.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Boris Johnson | Foto: Jessica Taylor | Zdroj: ČTK/AP

Boris Johnson, jedna z hlavních postav zdánlivě nekonečného příběhu, chce zvítězit v čele konzervativců. Za tímto účelem dokonce přijal zpět do laskavé náruče strany deset zákonodárců, které předtím vyloučil. Brexitový program spočívá v prosazení dohody vyjednané na poslední chvíli s Bruselem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si ranní komentář Thomase Kulidakise

Johnsonovi nové tažení umožňuje skutečnost, že navzdory svým původním slovům neskončil mrtvý ve škarpě po neprosazení brexitu k 31. říjnu. Jeho levicovou konkurenci povede do bitvy Jeremy Corbyn. Přesvědčený socialista starého střihu chce vyjednat novou dohodu s Evropskou unií a následně ji předložit k hlasování v novém referendu, ve kterém budou dvě možnosti: buď dohoda s údajně větší ochranou pracujících, nebo setrvání v Evropské unii.

Otázkou zůstává, jestli i Corbyn bude následně chtít rychle vyjednat dohodu o volném obchodu mezi evropským blokem a ostrovní monarchií, stejně jako to plánuje konkurent Johnson.

Brexit, nebo samostatnost?

Ze zadních pozic útočí další dvě strany. Liberálové odmítající brexit a Nigel Farage propagující brexit za každou cenu. V britské rozdělené společnosti mají velkou šanci na úspěch. Pak se mohou spojit s labouristy nebo konzervativci.

Podobně mohou politici Severního Irska a Skotska volně lavírovat mezi setrváním ve svazku s Angličany nebo s Unií, eventuálně obojím. V případě Skotské národní strany je zřejmé, že brexit nechce. To už radši samostatnost, jak jsme mnohokrát slyšeli.

Vše výše zmíněné se má odehrát v prosinci, nedlouho před Vánoci. Britská politická scéna se odvážila riskovat hněv voličů unavených vánočními nákupy a tradičním nepříliš veselým ostrovním počasím poprvé od roku 1923. K hlasování, jestli volby vůbec pořádat, v britské Dolní sněmovně nedošlo, protože volby chtějí evidentně skoro všichni. Takže ve druhém čtení bylo hotovo i bez hlasování.

Fraška, která unavuje

Je zaznamenáníhodné, že neprošly dva zajímavé návrhy. První předpokládal, že by hlasovali i unijní občané žijící ve Velké Británii. To by byl svého druhu nesmysl, protože brexit je opravdu záležitost jen a pouze britských voličů, v duchu úsloví Ulpianova „chtějícímu se neděje křivda“.

Británii čekají předčasné volby 12. prosince. Rozhodnutí poslanců má schválit ještě Sněmovna lordů

Číst článek

Druhý návrh byl o mnoho smysluplnější. Podle jeho předkladatelů měli hlasovat i britští voliči, kteří jsou starší 16 let. Pokud je hlavním tématem předčasných voleb brexit, mělo by to smysl.

Otázka, jestli zůstat v Evropské unii, nebo ne je určující pro ekonomickou, bezpečnostní i zahraničněpolitickou budoucnost Velké Británie. Právě dnešní dorostence ovlivní nejvíce rozhodnutí lidí, kteří už možná následky brexitového referenda dlouho nezažijí. Přesto ale šéf britské Dolní sněmovny debatu o návrhu ani nepřipustil, což je opravdu škoda.

Jak dopadne brexit a volby, zatím nevíme. Jisté ale je, že fraška pokračuje dále a unavuje všechny. Dokonce i Brity. Jen necelá čtvrtiny jich věří, že brexit dopadne alespoň do konce třetího odkladu, tedy závěru ledna příštího roku. Chaos vyvolaný nesprávným využitím možnosti všelidového hlasování může být příklad pro všechny ostatní více i méně zavedené demokracie celého světa.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme