V roce 1968 nás okupovali Sověti, ne Rusové
Před ruskou ambasádu by se mělo jít protestovat, ale ne proti okupaci Československa v srpnu 1968. Ale třeba proti okupaci ukrajinského Krymu, nebo gruzínské Osetie a Abcházie, říkal jsem v pondělí své ženě Lídě, a trochu jsme se o to pohádali. V roce 1968 ale prostě podle mě Československo neokupovali „Rusáci“, ale prostě Sověti.
Neodlišovat znamená dávat podobné rovnítko mezi současné Němce a nacisty, kteří se v této zemi dopustili nesčetných zločinů, včetně toho, že v květnových dnech roku 1945 zabili mé ženě v Bernarticích jejího skvělého dědečka Františka Hodíka.
Ale zatímco mnoha normálním lidem přijde normální jít při výročí sovětské okupace demonstrovat před ruskou ambasádu, nikoho normálního by asi nenapadlo jít demonstrovat před německou ambasádu při výročí okupace nacistické.
Ruští prezidenti - jak Boris Jelcin, tak Vladimir Putin - se za okupaci Československa omluvili, Putin dokonce přiznal morální vinu Ruska jako největšího z nástupnických států Sovětského svazu. Kde se tedy bere ono stále přetrvávající zjednodušení, že nás v roce 1968 okupovali prostě „Rusáci“?
Více projevit pokání
Jedním z důvodů je obyčejná lidská lenost, snaha historii zjednodušovat až do zavádějící srozumitelnosti, která svádí k rovnítku mezi Sovětský svaz a dnešní Rusko.
Bylo by to zcela nefér, kdyby se však právě dnešní Rusko k Sovětskému svazu a především jeho velmocenské roli samo nevracelo. Kdyby to nebyl samotný režim Vladimira Putina, který nad zmizením Sovětského svazu pláče a z jeho odkazu se hlásí ke stále většímu množství věcí.
A v neposlední řadě je to i praktická ruská politika, zmíněná okupace částí Ukrajiny, Gruzie, nebo Moldávie, která ukazuje, že možná ne přímo u nás v Česku, ale na mnoha místech východní Evropy se dějí nebo hrozí ze strany Ruska podobné okupace, jakou jsme my zažili v roce 1968.
A je to také stále častější falšování historie, včetně historie okupace v srpnu 1968, jehož jsme v Rusku se stále silnější oficiální podporou svědky. Zatím vždy, když se česká strana ozve, vezmou ruská oficiální místa zpátečku. Ale to nic nemění na tom, že tento „revanšistický“ směr vůči nejtragičtější a nejsmutnější události česko-ruských vztahů sílí.
Pokud Rusko nechce, aby se před jeho ambasádou demonstrovalo 21. srpna i v příštích letech, mělo by více projevit pokání. Třeba tím, že u hrobu obětí okupace před Českým rozhlasem se objeví i věnec ruského velvyslance, který se přijde poklonit památce českých obětí sovětských okupantů.
Autor je redaktorem Mf Dnes
Penze – boj o reformu, která ještě není
Petr Holub
Naše ‚umčo‘ ve veřejném prostoru
Petr Fischer
Americká sněmovna hlasovala pro pomoc Ukrajině. I díky Trumpovi
Matěj Schneider
Důchodovou reformu potřebujeme, ještě víc ale musíme dbát na mezigenerační solidaritu
Julie Hrstková