Česko pokročilo vstříc moderní negramotnosti

Některé děti se už za pár dní vrátí do školy. Na střídačku, s testováním, po dalších šesti týdnech výuky na dálku. Je to dobrá zpráva, ovšem na pozadí roku těžkých ztrát. Za třináct měsíců od začátku pandemie se prokázalo, že vláda sice mluví o školství jako o prioritě, ale skutečnost je jiná.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česko pokročilo vstříc moderní negramotnosi | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Česko se stalo koronavirovým šampionem v délce zavřených škol. Podle srovnání webu education.org byly u nás školy zcela nebo částečně zavřené už 282 dní, na Slovensku 264, v Německu 209, v Rakousku 184, ale ve Španělsku už jen 105 a ve Francii 68 dní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Česko pokročilo vstříc moderní negramotnosti

Vezmeme-li v úvahu jen čas, kdy byly doma úplně všechny děti bez výjimky, ocitne se Česko v evropském přehledu opět úplně nahoře spolu s Rumunskem a Irskem.

Když se na konci letošního února epidemická situace znovu dramaticky zhoršila a začalo se mluvit o zavření průmyslu, vláda rychle zorganizovala a zdravotní pojišťovny miliardami podpořily plošné testování, aby se fabriky zachránily. Naopak školy se jednoduše zavřely, ačkoliv tam bylo testování předem připraveno.

Stát přitom ani po roce nemá věrohodné studie, jak se šíří či nešíří nákaza ve školách, rozhoduje přetlačovaná ve vládě. A Plaga není Havlíček.

Ti, co se nenaučili učit se

Vzdělávání pro vládu na prvním místě nebylo, s výjimkou chvályhodného navyšování učitelských platů, není a do voleb nebude. I vylepšený Národní plán obnovy, podle kterého bude mít Česko z Evropské unie na modernizaci po epidemii přes 170 miliard korun, hrubě podceňuje investice do školství.

V Nizozemí, Británii i dalších zemích vlády posílají z vlastních rozpočtů miliardy školám spolu s plány na doučování, na záchranu těch dětí, které z různých důvodů vypadly i z distančního vzdělávání, na podporu učitelů.

Ne že by ministerstvo školství nedělalo nic, ale jeho výkon přesně odpovídá významu vzdělávání v politice vlády. Ministr školství ve sporu s premiérem už úplně ztratil politickou podporu. Po volbách na jeho židli dosedne jistě někdo jiný a není jisté, že to bude ministr ze stran dnešní vládní koalice. Takže po nás potopa.

Pro učitele, ředitele i děti to ovšem znamená ztrátu klíčového období na konci školního roku, ztrátu prázdnin na důkladný program doučování a vlastně ztrátu celého příštího školního roku, který nikdo nepřipraví se zkušeností z dlouhých obtížných pandemických měsíců.

Přitom Česká školní inspekce v analýze roku distančního vzdělávání doporučuje ministerstvu zaměřit se právě sem. Promyslet návrat do tříd, podporovat ředitele, třídní i další učitele, řešit psychickou a sociální situaci dětí, které budou na dnešní chyby vlády doplácet celý život.

„Zítra nebudou za negramotné považováni ti, kteří neumějí číst,“ prohlásil už kdysi americký psycholog Herbert Gerjuoy, „ale ti, kteří se nenaučili učit se.“

Za uplynulý rok děti přišly právě o možnost rozvíjet kritické myšlení, sociální dovednosti, schopnost spolupracovat, bohaté a přesné vyjadřování, tvořivost.

Tento krok negramotnosti vstříc zavinil v Česku nejen koronavirus.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme