Proč byl generální tajemník OSN v Moskvě a na Ukrajině v šoku
Generální tajemník OSN António Guterres v tomto týdnu navštívil tři země – Turecko, Rusko a konečně Ukrajinu. Důvod je jasný: ukrajinské dobrodružství ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho zatím nepříliš úspěšných zbrojnošů. Turecko jako první cíl Guteressovy cesty je celkem srozumitelné a logické – udržuje dobré vztahy s oběma znepřátelenými stranami a generální tajemník OSN je vnímá jako vhodného moderátora jejich vzájemných jednání.
Pokud by na obou stranách konfliktu (zejména na té ruské) byla dobrá vůle, možná by to věci i pomohlo – však se také Turecko nabízí jako myslitelný pořadatel případného summitu Zelenskyj–Putin. Myslitelný ovšem v tuto chvíli není onen summit.
Z Turecka Guterres cestoval k hlavnímu obyvateli moskevského Kremlu. Podobně jako francouzský prezident Macron byl proti Putinovi usazen za šestimetrový stůl – jeho smysl už se zdá být jasný a definitivní: máme k sobě daleko. V Moskvě ovšem Guterres dokázal pouze nabídnout spolupráci OSN při evakuaci civilního obyvatelstva Mariupolu, zejména z ocelárny Azovstal – její obránci se ruské drtivé přesile doposud nevzdali. Jak se zdá, bez úspěchu.
Poslední zastávkou této cesty generálního tajemníka OSN byl Kyjev, odkud ho ukrajinský prezident už předem pokáral za to, že si v případě návštěv v postsovětském prostoru poněkud popletl pořadí. „V ulicích Moskvy neleží ruští mrtví, pobití ukrajinskými vojáky,“ vzkázal Zelenskyj Guteressovi.
Who is mister Putin?
Tomu se ovšem v Kyjevě a jeho okolí přinejmenším dostalo možnosti na vlastní oči spatřit, co tu Rusové napáchali a zřejmě bohužel ještě napáchají. Ostatně z Moskvy se mu dostalo typicky ruského dovětku těchto týdnů, raketového útoku na Kyjev právě v době jeho návštěvy. Generální tajemník podle svého tiskového mluvčího žádnou újmu na zdraví neutrpěl, ale byl šokován.
Vladimir Putin tak jen v praxi doložil svá slova, pronesená hned po Guteressově odjezdu z Ruska na půdě Státní dumy: Pokud bude Západ vyzbrojovat Ukrajinu těžkými zbraněmi, dočká se bleskové a drtivé odpovědi. Střely dopadající na Kyjev byly zřejmě jen další temnou předzvěstí této logiky.
Pokud by někdo stále ještě žasl, co že to ten Putin vyvádí, najde odpověď v podobě článku světoznámého ruského spisovatele Vladimira Sorokina Naše válka v Süddeutsche Zeitung: „Západ se 22 let pokoušel pochopit ‚Who is mister Putin?‘ a po celou tu dobu odmítal vidět Putinovo pohrdání západními hodnotami. A výsledek? Válka v Gruzii a anexe části jejího území, pak válka na východě Ukrajiny a anexe Krymu a nakonec pokus o totální dobytí celé Ukrajiny,“ upozorňuje Sorokin. Tak čemu se ještě pořád divit.
Autor je komentátor Českého rozhlasu.
Penze – boj o reformu, která ještě není
Petr Holub
Naše ‚umčo‘ ve veřejném prostoru
Petr Fischer
Americká sněmovna hlasovala pro pomoc Ukrajině. I díky Trumpovi
Matěj Schneider
Důchodovou reformu potřebujeme, ještě víc ale musíme dbát na mezigenerační solidaritu
Julie Hrstková