Ozvěny výstřelů. Jak lze rozeznat hromadného vraha?

Tragédie v Las Vegas, kde zřejmě vyšinutý vrah zastřelil na šest desítek a zranil na 500 návštěvníků hudebního festivalu, vyvolala ohlasy v americkém tisku, které se příliš neliší od jiných obdobných případů.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Las Vegas vzpomíná na oběti masového útoku | Zdroj: Reuters

Soudě podle expertních posudků nelze očekávat jiné než kosmetické úpravy zákonů. Americké veřejné mínění je v otázce kontroly nad držením zbraní rozděleno zhruba půl na půl. Přitom kolem 40 procent amerických rodin vlastní zbraně a počet kupujících po každé obdobné tragédii jen roste.

Apely kritiků stávající situace vyznívají jako volání na poušti. Senátor z Connecticutu Chris Murphy obvinil své kolegy kongresmany z toho, že odmítají zpřísnit zákonná opatření ze strachu před zbrojařskou lobby, proto raději nedělají nic, aby zastavili to, čemu on říká „epidemie vražd“.

Nebylo nic podniknuto ani po střelbě v gay klubu v Orlandu, kde loni zahynulo 49 lidí, ani po zabití žáků a učitelů ve škole v Connecticutu v roce 2012, ani po vraždě 14 lidí v San Bernardinu v roce 2015. Naopak ve všech případech následné soudy potvrdily právo Američanů na držení a nošení zbraně.

Jak vysvětluje americký politolog, profesor Jonathan Adelman z Denverské univerzity, právo vlastnit a nosit zbraň je pokládáno za jedno z nejdůležitějších ústavních práv Američanů. Hned druhý dodatek ústavy schválený v roce 1791 zakazuje vládě jakkoli omezovat právo občanů vlastnit zbraň.

Fatální aspekt problému 

Nejvyšší soud v roce 2008 rozhodl o protiústavnosti zákazu nošení zbraní, který zavedl Magistrát hlavního města Washingtonu. Odvolací soud rozhodl později ve prospěch těch, kdo se dožadovali práva nosit zákonně nabyté zbraně. Donald Trump v době, kdy teprve kandidoval na prezidenta, se nejednou vyslovil pro zachování tohoto práva, které bylo nesmírně důležité pro jeho voličstvo.

Nevada se vzpamatovává z lasvegaského masakru. Chybí ale psychologové, kteří by zasaženým pomohli

Číst článek

Proto nelze počítat s tím, že by Kongres a Bílý dům se rozhodly ve prospěch přísnější kontroly prodeje a držení zbraní. Pro stoupence tohoto práva je to životně důležitá otázka, ušlechtilá tradice a základ, na němž je vybudován americký stát, zatímco pro stoupence kontroly je to otázka druhořadá. Ti druzí jsou zpravidla obyvatelé velkoměst, kteří si problém uvědomují jen v případě velkých tragédií.

Jonathan Adelman se domnívá, že veškeré pokusy omezit prodej zbraní do soukromých rukou i tentokrát vyznějí naprázdno, neboť nelze nastavit systém tak, aby zaručoval, že zbraň se dostane jen do těch stoprocentně spolehlivých rukou.

Je takřka nemožné odhalit úmysly lidí, jako byl Stephen Paddock, vzhledem k tomu, že neudržoval podezřelé styky a nepasuje do běžných představ o tom, jak vypadá hromadný vrah.

Bylo mu přes šedesát, byl majetný, neměl konflikty se zákonem. Jak rozeznat takového člověka mezi 300 miliony obyvateli? To je fatální aspekt problému, na kterém pokusy o jeho politizaci nic nemění.

Jefim Fištejn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme