Králický Sněžník není další Turów. Ale další česko-polský střet o ekologii

Králický Sněžník je taková o něco menší Sněžka. S tím rozdílem, že na jeho vršku je ve čtrnácti stech metrech taková náhorní plošina s nádhernou velkou alpinskou loukou. Právě tady, pár metrů od hranice – dříve česko-německé, dnes polsko-české – vzniká obří třicetimetrová rozhledna. Slovo vzniká není ale přesné. Rozhledna se totiž staví na místě, kde stávala od konce 19. století německá rozhledna.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stavební stroje ničí přírodu v okolí vrcholu Králického Sněžníku | Zdroj: Společnosti přátel Jeseníků

Tu však nechali Poláci tak dlouho chátrat, až ji v 70. letech vyhodili do povětří. Zbyla z ní obří hromada suti a kamení, z které ještě loni trčely orezlé dráty a další zbytky konstrukce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Králický Sněžník není další Turów. Ale další česko-polský střet o ekologii

Dnes se už u těchto hromad betonu a kamení znovu staví. Vzniká tu nová polská rozhledna. Místo šetrného přístupu k tak cenné lokalitě však k rozhledně jezdí míchačky s betonem a nákladní automobily. A ve velkém likvidují nejcennější partie rezervace, která je vyhlášena jak na polské, tak na české straně hory.

Proti způsobu stavby začalo Česko protestovat a pro Králický Sněžník se vžilo označení „další Turów“. Podle sporu o rozšiřování uhelného polského dolu u hranic nedaleko Hrádku nad Nisou.

Spor má také obdobný základ. A to laxnější přístup polské strany k ochraně přírody. Nejméně v počáteční fázi stavby rozhledny nedodrželi Poláci i s českou stranou předjednané postupy. A k cenné přírodní lokalitě se zachovali brutálně.

Podpořit šetrnou ekologickou turistiku

Jenže současný polský postup při výstavbě rozhledny, kde je ochrana přírody až na druhém místě, má svoji logiku v rozdílném vývoji na obou stranách hranice. Česká strana Králického Sněžníku je takovým koncem světa, kde zmizela téměř veškerá turistická infrastruktura. S výjimkou Stezky v oblacích, která je ale daleko od národní přírodní rezervace.

Když jsem loni slézal Sněžník ze severovýchodu, tak na asi patnácti kilometrech trasy nebylo jediné místo, kde by se člověk mohl občerstvit nebo si dojít na toaletu. Celkově je lokalita Sněžníku takovým pustým krajem, jehož kouzlo vystihuje česká komedie Díra u Hanušovic.

Na polské straně je to jinak. Kolem nedaleké Černé hory vzniklo velké lyžařské středisko, davy turistů míří každé léto do slavné Medvědí jeskyně a obecně se dá říci, že polská strana Kralického Sněžníku turistikou žije.

Pro přírodu je samozřejmě lepší česká varianta, pro život lidí v okolí ale zase ta polská. I když zbytečné pustošení vrcholu Sněžníku při stavbě rozhledny je třeba kritizovat a zastavit ho, bylo by na české straně naopak dobré podpořit šetrnou, ekologicky orientovanou turistiku. A v něčem se i z polské podnikavosti inspirovat.

Autor je komentátor Deníku

Luboš Palata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme