Papežova bílá vlajka
Řečeno lidově, papež František si nedávno znovu pustil pusu na špacír v otázce války na Ukrajině. Ve svém rozhovoru pro švýcarskou televizi RSI naznačil, že Ukrajina válku proti Rusku prohrává a že by měla začít vyjednávat. Přivolal na svou hlavu kritiku z mnoha stran a Vatikán musel problém žehlit vysvětlováním, jak to vlastně papež myslel.
Nezdá se mi, že by papež ve Vatikánu mohl mít jasnou představu o situaci na bojištích a o tom, kdo válku vyhrává a kdo ji prohrává. Prozatím Ukrajinci stále hrdinně vzdorují svému agresorovi a výsledek války není jasný ani vůdcům předních světových mocností.
Vyvěšení bílé vlajky, za něž se papež přimlouvá, by přece znamenalo vydat se na milost a nemilost nepříteli, který už několikrát naznačil, jak by s celou zemí v takovém případě naložil. Mír, po kterém František tolik touží, představuje konec Ukrajiny a podmanění jejích obyvatel.
Můžeme si říkat, že jakožto představitel katolické církve nemá papež jinou volbu nežli volat po míru. Nicméně pokud by měl vyzývat napadené státy, aby se podrobily svým agresorům, jenom aby byl mír, bylo by lépe, kdyby mlčel. Jeho argumentace mohou jen povzbudit silnější národy, aby napadaly ty slabší.
Vyjednáváním se spolčuje s agresorem
Nezbývá než konstatovat, že hlava katolické církve zcela zklamává ve své roli duchovního vůdce, pro něhož by boj za spravedlnost měl být nejvyšší hodnotou.
Ačkoliv vágně odsuzuje masakry páchané na Ukrajině, opakovaně odmítá jasně pojmenovat Putina jakožto hlavního strůjce těchto zločinů. Místo aby pozvedl hlas proti nespravedlnosti a vyzval Rusko, aby stáhlo vojska z Ukrajiny, opatrnými a plytkými výroky o vyjednávání se pokorně spolčuje s brutálním agresorem země, která se ničím neprovinila.
Podobnost s Hitlerovým papežem?
Tímto postojem se František přibližuje jednomu ze svých předchůdců, papeži Piovi XII., který vedl katolickou církev za druhé světové války.
26:17
Fingerland: Výroky o ‚bílé vlajce‘? Papež mluví jménem globálního Jihu, kde Rusko není říší zla
Číst článek
Ani on neměl odvahu postavit se zpříma zlu a jeho mlčení k osudu milionů Židů zavražděných během holocaustu zatemnilo jeho odkaz pro budoucnost. Pasivita Pia XII. v této otázce mu dokonce vysloužila přízvisko „Hitlerův papež“ a jeho odmítnutí veřejně odsoudit nacisty považují mnozí za jeho morální selhání.
Současný papež zatím z tohoto srovnání nevychází o nic lépe. Piu XII. šlo za války především o to, aby chránil katolíky v Německu. Františkovi zase leží na srdci ekumenismus a sblížení Vatikánu s ruskou pravoslavnou církví. Za cenu svobody Ukrajinců však takové sblížení, vypadá jako obchod s ďáblem. Papež by si měl dát pozor, aby se do historie nezapsal jako Putinův papež.
Autorka je publicistka
Druhý rok Petra Pavla. Jaký byl?
Kateřina Perknerová
Moskevský ‚klub sesazených prezidentů‘ má nového člena
Libor Dvořák
Prvotní hřích, který může za drahé bydlení
Petr Holub
Jak jsem se nezklamala na Křivoklátě
Kristina Roháčková