Pár týdnů rozpočtového provizoria by Česku jen prospělo

Povolební boj o sestavování většinové vlády se změnil ve vypjatou debatu, zda v Česku přežije demokracie a zda předseda hnutí ANO Andrej Babiš je jejím hrobařem, či ne. Na schvalování státního rozpočtu ale tento politický boj kupodivu není vůbec znát.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanecká sněmovna se v novém povolebním uspořádání sešla poprvé v listopadu, tedy měsíc po volbách | Foto: Michaela Danelova | Zdroj: Český rozhlas

Poslanci dosavadní vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL svorně schválili základní parametry státních financí na příští rok. Více jak biliónový rozpočet tak počítá se schodkem 50 miliard.

To je samozřejmě systémově dobře – sněmovnou prochází rozpočet, který kalkuluje s již dohodnutými politickými sliby, třeba zvýšením platů učitelů, státních zaměstnanců či penzí důchodců.

Přesto jedna kacířská myšlenka: neschválení rozpočtu a krátké rozpočtové provizorium by Česku v tuto chvíli vůbec neuškodilo. Ekonomicky by země několikatýdenní provizorní rozpočtování na začátku příštího roku jistě vydržela. A politicky by neschválení základního zákona země velmi rychle pročistilo povolební chaos ve sněmovně.

V únoru bychom tak mohli mít jasnou politickou většinu ve sněmovně a k tomu možná i trochu lepší rozpočet než nyní.

I Zemana to vychovalo

Rozpočtovému provizoriu se samozřejmě politici správně snaží vyhnout. Ale když nastane – jako například v době, kdy byl Miloš Zeman premiérem – a je krátké, nic závratného se nakonec nestane.

V roce 1998 Zeman nemohl sehnat podporu pro svůj první socialistický rozpočet. Politická jednání se nakonec sice protáhla, v lednu 1999 nastalo krátké provizorium, ale premiér Zeman byl takto nucen najít rozpočtový kompromis s nepravděpodobnou koalicí podporavatelů – lidovců a komunistů.

Šídlo: Myslím, že sněmovna Andreje Babiše nevydá a on bude premiérem

Číst článek

Jak by blokace rozpočtu vypadala dnes? Kdyby ČSSD a KDU-ČSL daly ruce pryč od rozpočtu, Babiš by jím jistě začal vyčítat, jak ohrožují slíbené zvýšení platů, ale obě strany by mohly opáčit: nejsme už vázáni koaliční spoluprací, chceme různé změny, které neprošly, když jsme byli ještě v koaliční svěrací kazajce. A pokud se vám to nelíbí, najděte si jiné partnery ve sněmovně.

Velmi rychle by tak ČSSD a KDU docílily toho, o co se snaží poněkud klopotně demokratické strany už od voleb – aby si Babiš jasně vybral, s kým chce většinově vládnout další čtyři roky.

Babiš by chtě nechtě musel vylézt z ulity, do které sám zalezl před ostatními stranami. Na druhou stranu by demokratické strany také už nemohly jen uraženě čekat v koutu a klamat samy sebe, že se Babiš sám bez nátlaku vzdá touhy po premiérství. A musely by minimálně formulovat nové požadavky pro jednání o budoucím rozpočtu.

Rozpočet: samá hausnumera

Krátké rozpočtové provizorium by zemi neuškodilo ani ekonomicky. Z rozpočtu se stal bohužel v posledních letech cár papíru, kde nesouhlasí prakticky žádná čísla.

Už několik let ministr financí zázračně navyšuje v průběhu roku příjmy rozpočtu s odkazem na hospodářský růst. A výsledkem jsou přesto stále deficity, i když jsme na vrcholu hospodářského cyklu.

Volební systém do sněmovny znevýhodňuje malé strany, tvrdí senátoři. Obrátili se na Ústavní soud

Číst článek

A co hůře - i ty plánované schodky jsou nesmyslné. Minulý rok Andrej Babiš naplánoval deficit 70 miliard a skončili jsme v přebytku, nyní je to minus 60 miliard a míříme k vyrovnanému rozpočtu.

Plánovaných 50 miliard schodku na příští rok je tedy pravděpodobně opět nesmysl. A to už vůbec nemluvíme o tom, že jednotlivé úřady do krve bojují za navýšení svých rozpočtů a pak každý rok nedokáží vyčleněné peníze ani vyčerpat.

Nevyužitý urychlovač politiky

Rozpočet na příští rok nejspíše dosavadní vládní koalice nakonec nějak přece jen schválí a žádné rozpočtové provizorium nebude. Ale možná je to škoda. V politice by krach rozpočtové koalice fungoval jako urychlovač politických vyjednávání o vládě.

A ekonomičtí experti jednotlivých stran by měli šanci poprvé po dlouhé době bez krajských či sněmovních voleb v zádech říct voličům pravdu, co je skutečně reálné v příštím roce z té kanonády drahých a nedomyšlených volebních slibů zaplatit.

Autor je hlavní analytik týdeníku Ekonom

David Klimeš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme