Éra šéfžalobce Pavla Zemana bude navždy spojena s tažením proti korupci a trestním stíháním řady exponovaných politiků. Jak ale opakovaně poznamenal i bývalý šéf české pobočky organizace Transparency International David Ondráčka, velké ryby tak nějak chyběly.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nelitujme odchodu Pavla Zemana. Není posledním ze spravedlivých

A co víc, mnohé z těch nejviditelnějších kauz, probíhajících rovněž v přímém zpravodajském přenosu, skončily pro státní zástupce obrovským neúspěchem a osvobozením stíhaných, nebo jen drobnými tresty pro ně. Stačí si vzpomenout na zásah na Úřadu vlády.

V posledním desetiletí se také mluvilo o nadbytečném stíhání některých členů městských zastupitelstev a kriminalizaci politického rozhodování. Například někteří členové Unie obhájců tak varovali před tím, že do místních funkcí se kvůli nadužívání trestního práva nikdo nepožene.

Czerninská kauza

Veřejně nejasné je rovněž Zemanovo počínání v kauze premiéra Andreje Babiše (ANO) a Čapího hnízda, kdy šéfžalobce veřejnosti srozumitelně nezdůvodnil své kroky. Na těch nemuselo být nic špatného, ale vzhledem k nestandardnosti celé této záležitosti pochybnosti logicky zůstávají.

Pavel Zeman se rovněž snažil opakovaně a neúspěšně protlačit změny v uspořádání státního zastupitelství. Poměrně blízko byl rovněž k prosazení zcela nového zákona, podle něhož se ještě počítalo s tím, že vznikne protikorupční speciál, jenž měla vést pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

I v souvislosti s ní můžeme Zemana kritizovat. Jako šéf celé soustavy se totiž například nikterak nevymezil proti tomu, že už prakticky veřejně uvažuje o své kandidatuře na prezidentku, stále ale zůstává nejvýše postavenou českou žalobkyní, což může být minimálně neetické.

Vůbec nejproblematičtější je ale Zemanovo počínání v takzvané czerninské kauze, v níž měl nejvyšší státní zástupce v běžícím případu intervenovat podle Seznam Zpráv ve prospěch svého přítele. Pavel Zeman tyto své kroky nikdy přesvědčivě nevysvětlil.

Zarážející, ale pro poslední dobu poměrně ilustrativní rovněž je, že Zemanovo nestandardní počínání svým způsobem přikryla Unie státních zástupců, která jej sice vyzvala, aby vše osvětlil, následně se ale spokojila s jeho odpovědí-neodpovědí.

Převzato z Plusu

Stejně tak zůstává rozum stát nad tím, že tato Zemanova kauza snad nevadí ani různým aktivistům, kteří jinak svolávají demonstrace na jeho podporu. Přitom tady nešlo a nejde jen o anonymní zprávu, opírající se o utajovaný zdroj, ale o svědectví přímého účastníka, soudce Jana Czernina. Zatímco ministryní Benešovou tvrzená a údajná pochybení ve vrbětické kauze mohl Pavel Zeman u kárného soudu jednoduše rozmetat, tady už by byl v o poznání horší situaci.

Odchodu Pavla Zemana tak není třeba litovat. Nedemonstrujme za něj. Spíše se zaměřme na to, kdo ho ve funkci o prázdninách vystřídá. Právě výběr nového nejvyššího státního zástupce musí proběhnout pod co nejrozsáhlejší veřejnou kontrolou.

Autor je šéfredaktorem magazínu Lawyers & Business

Jan Januš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít