Na podzim se nepodaří otestovat každého, kdo bude mít kašel a rýmu

Až na podzim dostanete kašel a rýmu, bude z vás mít praktický lékař zamotanou hlavu. Bude muset pečlivě zvážit, zda vás pošle otestovat na koronavirus. Nově zveřejněná strategie testování totiž předpokládá, že takto zdravotně hendikepovaných budou v té době stovky tisíc.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Fronta na testy na koronavirus | Foto: Petr Lundák | Zdroj: MAFRA / Profimedia

Tolik lidí se otestovat najednou nepodaří. Proto se bude muset vybírat. Jen těžko lze počítat s tím, že by praktičtí lékaři dokázali jednoznačně odlišit nachlazení, případně chřipku od nákazy koronavirem. Příznaky jsou de facto totožné. Přesnou diagnózu může stanovit pouze laboratorní test. 

Ten však nebude dostupný pro všechny. Toho, kdo si bude moci takto ověřit, jak na tom zdravotně je, bude muset určit právě praktický lékař. Ten by měl dát přednost lidem z rizikových skupin.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Hartman: Na podzim se nepodaří otestovat každého, kdo bude mít kašel a rýmu

Je to postup logický. Pokud by pouze on tvořil národní strategii testování, byla by svým způsobem zbytečná. V situacích, kdy nemůžete vyhovět všem, velí selský rozum vyjít vstříc těm, kteří to nejvíce potřebují. 

Ve zmiňované strategii nejde tudíž pouze o přiznání, že při velkém počtu lidí není v silách otestovat všechny. Měla by pomoci ke zvýšení kapacity testování a k rychlejšímu zjištění výsledků. V současné době tomu zdaleka tak není. Lidé se k odběru vzorků někdy dostanou až v řádu dnů.

Zdání, že stát je na vše připraven

Na potvrzení toho, zda jsou, nebo nejsou nakaženi koronavirem, potom čekají déle než 48 hodin. Některá odběrová místa a laboratoře jsou přetížené, jiné nemají co dělat. 

Zkrátka se názorně ukazuje, že na papíře vypadají různá opatření slibně. V praxi však zdaleka ne všude fungují. Připomíná to plány s chytrou karanténou. Ta měla držet šíření koronavirové nákazy pod kontrolou. Alespoň odpovědní politici to slibovali.

V době, kdy nakažených bylo velmi málo, se zdálo, že perfektně funguje. Se vznikem několika větších lokálních ohnisek se odhalilo, že tomu tak zdaleka není. Jinak by nemusela vzniknout rada pro zdravotní rizika, která má nad chytrou karanténou dohled a má ji celostátně koordinovat. 

Vypadá to na to, že základem strategie v boji s koronavirem je vytvářet zdání, že je stát na vše připraven a má situaci pod kontrolou. Když se nedá popřít, že tomu tak není, až potom reagovat na nedostatky. Pochopitelně ne na všechno se dá dopředu připravit. 

Přesto po čtyřech měsících od vypuknutí koronavirové nákazy by mělo být samozřejmostí, že po celé republice existuje síť laboratoří, které jsou schopny testovat téměř nepřetržitě. O jejich vytížení existuje dokonalý přehled. Stát tak dokáže rychle reagovat na vznik ohnisek a na potřebu otestovat najednou stovky až tisíce lidí v daném regionu.

Zatím tomu tak není. Národní strategie testování by to měla změnit. Na podzim se názorně ukáže, nakolik se jí to podařilo. Zatím nás připravuje na to, že testování nebude dostupné pro všechny, kteří budou mít kašel a rýmu. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Petr Hartman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme