300 korun důchodcům? Víc, než si můžeme dovolit

Zdánlivě jde o formalitu. Poslanci se sejdou na mimořádné schůzi nad zákonem o dvou větách, zvednou pro něj ruku a tím rozhodnou, že se průměrný důchod v příštím roce zvýší o 750 korun měsíčně. Kdyby ruku nezdvihli, penzisté by se museli spokojit s částkou o 300 korun nižší.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Důchodový systém je ve schodku už od loňska, proto bude plánované zvýšení penzí na dluh. Ilustrační foto | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Z jednoho pohledu jde ovšem o významný, dokonce dobrodružný krok. Jde o pohled správce státního rozpočtu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: 300 korun důchodcům? Víc, než si můžeme dovolit

Navýšení o 300 korun není maličkost, i když se tak může zdát ve srovnání s minulými lety, kdy se penze zvyšovaly tempem tisíc korun ročně. Rozdíl je v tom, že v letech konjunktury penzijní systém na vyšší důchody z větší části vydělal.

Také dříve vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) a Andreje Babiše (ANO) vymýšlely mimořádné valorizace, ovšem jejich zdůvodnění se dalo pochopit. Rostou příjmy většiny domácností, proč by na uměřeném blahobytu neměli mít podíl penzisté.

Pravda účetních ovšem odhaluje jiný rozměr. Penze se za období 2017 až 2022 zvyšují o čtyři tisíce korun měsíčně. Tři tisíce přibylo automaticky podle pravidel stanovených platným zákonem, zbylá tisícikoruna mimořádnými zásahy vlády a Parlamentu.

O třech stovkách z této tisícikoruny ještě musí rozhodnout sněmovna a Senát. Jde tedy o vážný zásah, jak ostatně ukazuje dopad valorizace na státní rozpočet.

Zvýšení důchodů a daní

Vládní kroky ke zvýšení důchodů se načítají, a poslední dvě vlády tak zatížily rozpočet částkou 40 miliard. Závazek deseti miliard příštím generacím přitom vznikne, pokud poslanci a senátoři zvednou ruku pro potřebný zákon.

Proti výčitkám účetních a správců rozpočtu jde použít obvyklé argumenty. Nikdo přece nemůže protestovat, když se stát chystá pomoci těm, kdo celý život pracovali a kteří se obětovali, aby také nám, současným daňovým poplatníkům, zajistili budoucnost. Jen člověk bez citu by jim to nechtěl vrátit. Tato představa o kolektivní odpovědnosti za dobro bližních může působit povznášejícím dojmem, ve skutečnosti však nastoluje závazek, který nedává smysl, pokud ho dotyční daňoví poplatníci nedokážou splnit.

To je ovšem aktuální situace. Důchodový systém je ve schodku už od loňska, proto bude plánované zvýšení penzí na dluh. Penze svým rodičům tedy nedokáže zaplatit ani početná generace tzv. Husákových dětí. Přitom bude hůř, až se za pár let začne do penze přesunovat i generace narozená za Husáka.

Hlas pro zvýšení důchodů je v této situaci voláním po zvýšení daní, o tom musí být všem poslancům jasno. Čestně se v tomto směru zachovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Upozornila, že na valorizaci důchodů nebude sociální pojistné stačit, ale že bude třeba peníze vzít z výnosů jiných daní, které se teprve budou zavádět.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme