Čerstvá koalice Lidovců a Starostů si zahraje také takovou hru. Když v říjnových volbách přeskočí desetiprocentní zídku, bude veselo. Když do ní narazí, bude ouvej. Velké ouvej. Na rozdíl od počítačového panáčka bude mít nárok na opravný pokus až za čtyři roky.

Zda se odvážné spojenectví dostane přes 10 procent voličských hlasů, což je pro dvoučlennou koalici hranice pro vstup do Poslanecké sněmovny, bude do velké míry záviset na tom, zda se mu podaří oslovit liberální městské voliče. Tedy zda tito lidé získají pocit, že právě koalice lidovců a STAN je tou silou, která bude hájit jejich vidění světa. Zda se to povede, je ovšem velkou otázkou.

Mimo jiné proto, že se na scéně znovu objevila politická persona, na jejíž existenci většina liberálů během posledních let s již úlevou zapomněla – Jiří Čunek. Zlínský hejtman, senátor, donedávna starosta Vsetína začal vystupovat v médiích s výroky o údajně diskriminované bílé většině, brnkaje tak na strunku komunálního anticikanismu.

Kovové „jau"

Upřímně řečeno – liberál může mít docela problém uskupení reprezentované mimo jiné takovou personou volit. Zejména když Čunek není bezvýznamná figurka, ale člověk, který se opět uchází o předsednickou funkci v KDU-ČSL.

Celé nás to může přivést k širší úvaze. Liberální volič to má v Česku v současné době opravdu těžké. Jak výstižně napsal na sociálních sítích šéfredaktor Respektu Erik Tabery: „Někteří liberálové chtěli volit Sobotku, ale nebudou kvůli jeho obratu. Někteří chtěli ODS, ale nebudou kvůli Klausovi mladšímu. Někteří chtěli TOP 09, ale nebudou kvůli Kalouskovi. Někteří chtěli KDU-STAN ale nebudou kvůli Čunkovi. Někteří chtěli Piráty, ale nebudou kvůli Bartošovi. A tak dále."

Jinak řečeno: člověk, jehož názory jsou proevropské, který odmítá xenofobii a komunální rasismus stejně jako hrátky s třídní závistí až nenávistí, člověk, jemuž vadí pověst některých letitých politických harcovníků a současně vidí nebezpečí tunelování demokracie novými stranami vůdcovského typu, tak takový člověk musí při pohledu na současnou českou politickou scénu zaplakat.

A vůbec by se nebylo možné divit, kdyby skrze slzy měl v říjnu problém najít cestu k volební urně. V Česku zkrátka chybí v politické nabídce strana, kterou by mohl voličský typ zvaný městský liberál bez výhrad volit.

Neznamená to nutně, že by čeští liberálové nepřišli masově k volbám, jsou přece jen zvyklí na leccos. Nekonečné hledání, nalézání a zklamávání se patří k jejich politickému osudu, který trpně přijímají, aniž by to zviklalo jejich nadprůměrnou politickou odpovědnost. Možná v sobě opět najdou dost sil k sebezapření a přijdou volit právě ty strany, které je nejvíce potřebují, tedy mimo jiné koalici Starostů a Lidovců. Možná.

Ale pokud se to stane, bude to víc negativní než pozitivní volba. Není vyloučeno, že koalice KDU-STAN nakonec desetiprocentní zídku přeskočí a pánové Gazdík a Bělobrádek se zazubí jako panáček v prastaré počítačové hře zmíněné v úvodu. Ovšem pokud jde o liberální voliče – ti budou v takovém případě nervózně čekat, jestli s koalicí, vzhledem k přibaleným osobám, jako je Jiří Čunek, opět nenarazili. A zda se nakonec opět neozve z liberálního tábora hromadné kovové „jau."

Petr Honzejk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít