Olga Richterová, volební jednička v Praze, je na tohle postavení už zvyklá. Pirátský klub ve sněmovně připomíná chlapecký kroužek fanoušků výpočetní techniky v hlubokých 90. letech: z dvaadvaceti členů tu najdeme devatenáct mužů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jindřich Šídlo: Chlapi sobě. Pirátky a starostky nemáme

A samozřejmě, abychom si rozuměli. Sama účast žen v politice neznamená automaticky lepší politiku – příklady ať si dosadí každý sám, autora této glosy napadá kupříkladu ministryně spravedlnosti a mnoha vyšetřovacích verzí ve Vrběticích Marie Benešová. A k ní samozřejmě několik dalších, stejně špatných ministrů.

A přesto by člověk od nejprogresivnější sestavy české politiky tak nějak čekal něco malinko jiného, než na co kouká posledních třicet let. Piráti a Starostové v téhle disciplíně nejsou horší než jejich předchůdci a soupeři – jen jsou smutně stejní.

Muži středního věku

Když jsem tenhle fakt zmínil v úterý na sociálních sítích, dostalo se mi v zásadě dvojí nesouhlasné reakce. Někteří diskutující se v rámci odlehčené konverzace pokoušeli o humorné postřehy, zda žádám na kandidátkách také více zástupců dalších, třeba národnostních či sexuálních menšin. Nic proti tomu nemám, jen ženy jaksi nejsou žádnou menšinou.

Mnohem častější argument spočíval v tvrzení, že gender není to, co by mělo v politice rozhodovat, že jde přece v první řadě o kvalitu politika či političky. A že cennější než násilné roubování kvót do nominačního procesu jsou demokratické primárky.

Ano, to je hodno seriózní debaty, kterou můžeme začít třeba zjištěním, že toto volání po rovných šancích přichází téměř výhradně od mužů – nikoliv pouze, aby to bylo fér, nicméně ten poměr je do očí bijící.

A je to celkem pochopitelné, protože českou politiku dělají především muži středního věku, a tak se na ni i publikum dívá převážně mužskýma očima.

Naprostá mužská dominance není něčím výjimečným, je naopak standardem a kritický pohled na tuhle anomálii je často považován za „sociální inženýrství“ či přímo „genderové šílenství“.

Takže ne, ve 20. letech 21. století už není úplně normální, aby společnost, v níž je zastoupení mužů a žen rovnoměrné, reprezentovala ve sněmovně většina 78 procent mužů.

Převzato z Plusu

A znovu: nenechme se vůbec vmanévrovat do debat o kvótách. Tohle je prostě otázka poptávky a nabídky. Česká společnost se mění a k důstojnějšímu zastoupení žen, své první předsedkyni vlády či prezidentce, jak to zažily už třeba všechny okolní země a spousta jiných, dříve či později samozřejmě dospěje.

Člověka jen možná lehce překvapí, že tenhle trend Piráti a Starostové zatím tak nějak velkoryse přehlédli a nesnažili se na něm svézt. Tak to prostě časem udělá místo nich někdo jiný.

Autor je komentátor serveru Seznam Zprávy

Jindřich Šídlo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít