Plošné testování jako velký krok pro Slovensko. Vyhráno ale zdaleka není

Největší mobilizace v novodobé historii samostatného Slovenska před několika hodinami skončila. Země o víkendu provedla plošné testování všech obyvatel s cílem zachytit co největší počet nakažených na onemocnění covid-19.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výsledky z celého víkendu ukázaly, že severní polovina Slovenska má větší podíl nakažených než ta jižní | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Do celé akce se zapojilo víc než 3,5 milionu Slováků. Přitom do poslední chvíle nebylo úplně jasné, jak veřejnost zareaguje, protože testování bylo dobrovolné.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kamila Pešeková: Plošné testování jako velký krok pro Slovensko. Vyhráno ale zdaleka není

Spousta Slováků se však nechala otestovat „dobrovolně povinně“. Každý totiž dostal certifikát s výsledkem testu a ti negativní mají nyní výrazně menší omezení pohybu. Lidé potřebovali negativní výsledek například na to, aby mohli jít do svého zaměstnání. Policie v těchto dnech může na ulici kontrolovat kohokoli, proto by měli občané nosit všude s sebou potvrzení o negativním výsledku testu.

Plošné testování byla rychloakce, proto o jejím úspěchu spousta lidí pochybovala. Někde chyběly samotné certifikáty, zdravotnický materiál, jinde se potýkali s nedostatkem personálu v jednotlivých odběrných týmech. V příhraničních oblastech proto pomáhali i zdravotníci z Maďarska nebo Rakouska.

Výsledky z celého víkendu ukázaly, že severní polovina Slovenska má větší podíl nakažených než ta jižní. Ze všech provedených testů je podíl pozitivních něco víc než jedno procento.

Testování na Slovensku může inspirovat další země, opakovat by se mělo jen na severu, říká epidemiolog

Číst článek

Trpělivost a disciplinovanost

Chvíli se dokonce zdálo, že plošné testování způsobí roztržku v čele státu. To když slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zpočátku zpochybnila, jestli je akce v tak velkém rozsahu dobře připravena. Nakonec ale i hlava státu uznala, že plošné testování proběhlo dobře a že se původní, i její, obavy nenaplnily.

Vláda tak dosáhla s testováním bezesporu úspěchu, v který možná ani ona sama nedoufala. Měla velké štěstí, že Slováci se disciplinovaně postavili do fronty a někdy i hodiny čekali, než na ně došla u testovacího místa řada. Premiér Igor Matovič měl důvod jim za to opakovaně děkovat, když uvedl: „Udělali jsme velký krok pro Slovensko.“

Teď je otázkou, co si z výsledku všichni vezmou. Existuje totiž určité riziko, že ti, co měli štěstí a test jim ukázal negativní výsledek, to nyní budou brát mylně jako potvrzení, že už covid nikdy nedostanou a že se jim už nic nemůže stát.

S tímto vědomím by mohli přestat dodržovat hlavní hygienické zásady, jako jsou nošení roušky, zachování dostatečného rozestupu a pravidelné mytí rukou. A také zásadu nescházet se v širším kruhu rodiny nebo přátel.

Před něčím takovým varoval už po prvním dni plošného testování i premiér Matovič. Pokud by i kvůli dalšímu porušování základních hygienických pravidel měly do budoucna počty infikovaných na Slovensku zase přibývat, vláda by nakonec asi stejně musela zvažovat to, čemu chtěla předejít: celostátní lockdown.

I pro plošně otestované Slovensko platí to, co pro všechny ostatní. Riziko nákazy novým koronavirem nepomine, dokud proti němu nebude existovat spolehlivá vakcína. Do té doby to bude vyžadovat trpělivost a disciplinovanost – a to i od těch, co si frontu na test vystáli a mají negativní výsledek.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Kamila Pešeková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme