Politika je věc veskrze nespravedlivá. Před šesti týdny mířila britská premiérka Theresa Mayová za jasným volebním vítězství. Vypadalo to, že jí osobně a její mateřskou Konzervativní stranu nemůže v nejbližších letech nic a nikdo ohrozit.

V půli června najednou paní Mayová v době začátku jednání o brexitu nemá ani vládní většinu v parlamentu, ani dohodu o vládní spolupráci se severoirskou DUP. Hlavně ale její popularita strmě klesá jak u spolustraníků, tak u široké veřejnosti.

Nemůžou za to jen mimořádně zpackaná předvolení kampaň a mediální „ukrývání" ministerské předsedkyně jejími poradci, nýbrž aktuálně tragický požár londýnského věžáku Grenfell Tower a jeho důsledky. Z vítěze, který je přichystán „brát vše," je najednou loser nad propastí.

Problém jménem Katrina

Okamžitě mě napadly dva opačné příklady, kterak v době nedávno minulé pomohly dvě národní tragédie politickou kariéru dvou státníků zničit, nebo naopak resuscitovat. Velká voda po řádění hurikánu Katrina se právem považuje za začátek politického konce amerického prezidenta George W.Bushe. Podcenění rozsahu tragédie, liknavá pomoc a malá osobní angažovanost a empatie tehdejšího šéfa Bílého domu. I když se potom Bush junior snažil sebevíc, cejchu Katriny se nikdy úplně nezbavil.

To v Německu, v létě roku 2002, směřovala tamní sociální demokracie k volební porážce a Gerhard Schröder se pomalu smiřoval s tím, že bude muset klíčky od kancléřství předat Edmundu Stoiberovi. Jenže pak začalo ve Střední Evropě pršet a přišly povodně, jaké region v podstatě nepamatoval. U našich sousedů to nejvíc odnesla spolková země Sasko. Počínání federální vlády bylo rychlé a rozhodné. Obrázky Gerharda Schrödera, kterak se v holínkách brodí vodou a bahnem v poničeném saském městě Grimma, uviděla v televizních zprávách a v novinách drtivá většina Němců. Schröderovi a jeho SPD nakonec hlasování nevyhrály vlastní schopnosti, ale do značné míry příroda.

Sněhová královna

Ničivý požár londýnské Grenfell Tower a jeho děsivá bilance se zpolitizovaly, aniž by se o to vlastně někdo aktivně snažil. Tragédie, která postihla lidi na nejnižších patrech britské společnosti žijící paradoxně uprostřed jedné z nejbohatších městských čtvrtí Spojeného království, zapůsobila během 48 hodin coby britská „Katrina." Stačilo pár informací o tom, že místní radnice, kde od nepaměti vládne Konzervativní strana, ignorovala varování obyvatel ohledně protipožárních opatření.

K zapálení doutnáku pak postačila jedna návštěva premiérky Mayové v postižené oblasti, které nevedla za evakuovanými obyvateli Grenfell Tower v komunitních centrech, nýbrž, poněkud zbaběle, jen za zasahujícími hrdinnými hasiči a policisty. Když premiérka a její poradci uviděli ženu, která unikla z inferna výškové budovy, jak se opírá o rameno empatického předsedy labouristů, bylo už pozdě. Co zprvu vypadalo jako lokální neštěstí, se během několika desítek hodin stalo národní tragédií s nedozírnými následky.

Když Theresa Mayová s bojovně sevřenými rty mluví o obraně národních zájmů a brexitu, většina národa jí to „žere." Nebo spíš žrala. Jenže ta samá Theresa Mayová v elegantním kostýmku v kensingtonském komunitním centru obklopená policisty a bodyguardy, vypadá najednou jako Sněhová královna. Uvnitř nejspíš skutečně dojatá, navenek ale ledová.

Skutečnost, že radnice v Kensingtonu a Chelsea moc rychle neplní svůj závazek ohledně okamžitého sehnání bydlení pro ty, kteří během pár hodin přišli o všechno, samozřejmě ministerské předsedkyni moc nepomáhá. Mayovou musela v pátek dokonce chránit početná policejní eskorta, když opouštěla jeden z kostelů, kde lidé z Grenfell Tower našli přechodně azyl. Hlasitému volání „coward," zbabělec, ale strážci zákona pochopitelně zabránit nedokázali. Stejné slovo skandoval i dav před sídlem premiérky v Downing Street. Upřímně řečeno britská média si k tomuto „honu" přisadila, včetně paradoxně těch, která se jinak dlouhodobě hlásí pod prapor Konzervativní strany.

Ráno po volebním neúspěchu bylo jasné, že Theresa Mayová už Konzervativní stranu do dalších parlamentních voleb nepovede. Její beztak poškozená reputace teď dostala ještě víc na frak, a proces jejího postupného odcházení se nejspíš ještě víc urychlí. Spojené království by pro tvrdá jednání o brexitu potřebovala silného lídra. Místo něj má premiérku, která se z druhé „Iron Lady" změnila ve štvanou zvěř. A nemůžou za to ani tak vrtochy voličů, jako jedna hořlavá fasáda...

Jiří Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít