Polské prezidentské volby ovlivní celou střední Evropu

Polsko bylo a zůstává středoevropskou velmocí. O rozšíření Evropské unie před šestnácti roky se někdy říkalo, že to bylo rozšíření o Polsko a několik okolních států. Dnes je Polsko šestou nejsilnější ekonomikou Evropské unie, a z vojenského hlediska je dokonce ještě významnější.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Primátor Varšavy Rafal Trzaskowski | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Situace v Polsku dodnes ovlivňuje nálady v celém regionu středovýchodní Evropy. Problémy Polska s dodržováním nezávislosti veřejnoprávních médií, fungováním právního státu a plnou demokracií vůbec se ve špatném slova smyslu projevily v celém Visegrádu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Polské prezidentské volby ovlivní celou střední Evropu

Polské prezidentské volby, které byly kvůli koronavirové krizi odloženy z 10. května na pozdější termín, jsou proto zásadní událostí s přesahem do celé střední Evropy i dalšího fungování Evropské unie. I když Polsko není prezidentskou republikou, má v něm hlava státu mnohem větší pravomoci než v Česku či Německu a výrazně se podílí nejen na zahraniční, ale i vnitřní politice.

V situaci, kdy vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) „samovládne“ už pátý rok s jen velmi těsnou většinou hlasů a v druhé komoře parlamentu, v senátu, je už v menšině, rozhoduje souboj o prezidentské křeslo o jejím dalším bytí, či nebytí.

Začínají se dít věci

V případě, že se současnému prezidentovi Andrzeji Dudovi nepodaří po pěti letech těsné spolupráce s PiS obhájit svůj post, nebude mít totiž dnešní polská státostrana dost síly na přehlasování prezidentského veta pro své zákony.

Protivládní píseň zmizela z hitparády. Redaktoři podávají výpovědi, polský rozhlas ale cenzuru popírá

Číst článek

Parní válec takzvaných reforem, z nichž především ty, které se týkají soudnictví, označuje Evropská unie za porušování principu nezávislosti soudů a právního státu, by se tak přinejmenším zadrhl.

Ještě před několika týdny se ale zdálo, že Andrzej Duda svůj mandát bez problémů obhájí. Přes koronavirová omezení a nemožnost vedení plné předvolební kampaně se proto snažilo PiS provést volby v původním květnovém termínu. A to i za cenu, že by byly jen dopisní formou. Po nedůstojných zmatcích, kdy dokonce hrozilo odštěpení části vládních poslanců a konec většinové vlády PiS, se volby neuskutečnily a byly odloženy. 

To umožnilo hlavní opoziční síle Občanské platformě nasadit do voleb nového kandidáta, populárního primátora Varšavy Rafala Trzaskowského. Jeho popularita začala velmi rychle stoupat a podle posledních průzkumů by už Dudu v druhém kole rozdílem téměř deseti procent hlasů porazil.

Podobně klesají i preference samotného PiS. V Polsku se prostě zřejmě začínají dít věci. A jak jsem již řekl, bude to mít, podobně jako v minulosti, vliv na celý region té naší střední Evropy i na Evropskou unii jako takovou.

Autor je komentátor Deníku

Luboš Palata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme