Tradiční strany, i ty sociálně demokratické, chytají druhý dech

Před několika lety převládaly názory, že tradiční strany jsou u konce s dechem, přičemž nejvíc na pokles jejich někdejší popularity doplatí strany sociálně demokratické. Zdálo se, že ještě více než strany konzervativní doplácely na nástup nacionalistického populismu, který se v Evropě vzedmul nejprve po finanční krizi v roce 2008 a pak posílil po uprchlické krizi v roce 2015.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kandidát na kancléře sociálních demokratů Olaf Scholz se zdraví s publikem zhruba hodinu po uzavření volebních místností

Kandidát na kancléře sociálních demokratů Olaf Scholz se zdraví s publikem zhruba hodinu po uzavření volebních místností | Zdroj: Reuters

Napsalo se mnohé o tom, že sociálně demokratické strany splnily svůj historický úkol, když se jim podařilo s pomocí sociálního státu vytvořit na konci minulého století mohutné střední třídy v západoevropských demokraciích.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Pehe: Tradiční strany, i ty sociálně demokratické, chytají druhý dech

Ty se v druhé dekádě nového tisíciletí začaly od sociálně demokratických stran odklánět i proto, že se evropské státy, s Evropskou unií v zádech, nedokázaly utkat s novými výzvami způsobenými globalizací.

Zdálo se ale, že na odchodu jsou i tradiční politické strany na pravici. Obecně slábly, ztrácely členy, zatímco téměř ve všech evropských zemích začaly posilovat strany populistické, které využívaly finanční a migrační krize k tomu, aby nejen odmítaly dosavadní politické a společenské elity, ale též volaly po návratu tradičních hodnot, vlastenectví a někdy i vládě silné ruky na úkor liberální demokracie.

Postkomunistická specifika

Sociálně demokratické strany byly tímto vývojem postiženy více než strany konzervativní, protože nová populistická hnutí sice zastávala v kulturně-politické rovině hodnoty spojované s krajní pravicí, ale byla v sociálně-ekonomické rovině většinově levicová. Zdálo se, že v některých zemích budou sociálně demokratické strany vymazány nástupem tohoto populismu z politické mapy.

Politolog Merkel o populismu: Dnešek nepřeje sociální demokracii, výhra Le Penové by byla katastrofou

Číst článek

Uplynulo několik let, přišla další velká krize v podobě epidemie covidu-19 a s ní spojenými ekonomickými dopady. Mnoho lidí si začalo v důsledku této krize uvědomovat, že pro porážku globální pandemie bude třeba více než nacionalistická hesla – že je naopak nutný koordinovaný globální, nebo alespoň evropský přístup. A také že stát se musí vrátit k silné sociální roli, aby pomohl lidem a podnikatelům postiženým dopady pandemie.

Výsledkem je, že ve většině evropských zemí přestala růst popularita nacionalisticko-populistických hnutí a voliči se začali vracet k tradičním stranám. Začali se také místo migrace více zajímat o nové globální hrozby, jakými jsou klimatické změny, takže vedle stabilizace tradičních konzervativních stran a pro mnohé překvapivého návratu sociálně demokratických stran roste leckde i popularita zelených.

Volby, které proběhly v Německu a některých dalších západních zemích, tento obrat potvrzují. Ve skandinávských zemích, Německu, Španělsku, ale i Itálii hrají nyní prim sociálně demokratické strany. Špatně si ale nevedou ani konzervativní strany patřící v Evropském parlamentu k evropským lidovcům nebo strany liberálního středu. S výjimkou východní Evropy stagnují či upadají spíše strany nacionálně-populistické.

Zdá se tedy, že komentátorské pohřbívání tradiční politiky, zejména pak demokratické levice bylo přinejmenším v západní Evropě předčasné. Situace v našem regionu zůstává komplikovanější, protože v něm nadále vládnou strany a hnutí, které by na Západě patřily s nálepkou „nacionálně-populistické“ na okraj politického spektra.

Ale vezmeme-li v úvahu ekonomické propojení našeho regionu se západní Evropou, nedá se vyloučit, že se vývoj i zde pohne směrem k tomu, co dlouho na západ od nás představovalo politickou normalitu.

Nadcházející volby jak u nás, tak v několika dalších zemích v našem regionu tak budou zajímavým testem toho, jak moc mají v našem regionu ještě stále navrch postkomunistická specifika, nebo zda oživení tradičních stran na západ od nás se přelije i do našeho regionu.

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme