Blahobyt u populistů a stát žije na sekeru

Měřeno penězi, Čechům se teď vede úplně nejlépe. Nezaměstnanost je jedna z nejnižších v Evropě, což lidem umožňuje říkat si o peníze, a mzdy rostou raketovým tempem, nejrychleji od transformace. Čechům se nahromadily peníze v bankách, takže mohou celkem bezstarostně utrácet. Úroveň chudoby klesla pod deset procent a zároveň životní úroveň výrazně vzrostla, čímž by se Česko už mohlo počítat mezi vyspělé země. Může se těmito úspěchy chlubit vláda?

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předvolební billboard hnutí SPD Tomia Okamury

Předvolební billboard hnutí SPD Tomia Okamury | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Jen částečně. Všude platí, že každá mince má dvě strany. Daní za blahobyt je rostoucí schodek veřejných financí, stát prostě žije na sekeru. Příští vláda bude ta, která bude muset stav rozpočtu řešit – ekonomové se již shodují na tom, že bez zvýšení daní to bude takřka nemožné.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tereza Zavadilová: Blahobyt u populistů

Zalití ekonomiky covidovými podporami způsobilo, že část lidí upřednostňuje čas či zábavu před prací a firmám chybí lidé. Některým už tak fatálně, že musejí odmítat zakázky. Čímž se podrývá budoucí ekonomický růst.

Podnikatelé volají po uvolnění migrační politiky, kterou má Česko velmi přísnou. Bez cizinců přicházejících za prací čeká firmy jen skomíravá budoucnost. Problémem posledních let se stalo zneužívání tématu migrace populisty. Ignoruje se fakt, že kosmopolitně složené státy jsou nejvíce konkurenceschopné a ekonomicky výkonné a účelově se zveličují jen negativa migrace.

Protesty proti protestům

Populismus, který na jedné straně zajistil dodatečné příjmy důchodcům a státním zaměstnancům a na druhé působí celkový úpadek politické kultury, je druhou daní za současný blahobyt. Z veřejného prostoru jako by se postupně vytratil zdravý rozum a zůstaly jen extrémy.

Magazín Economist v posledním čísle zveřejnil svůj manifest klasického liberalismu současné doby. Varuje, že tento politický proud je vytlačován extrémní konzervativní pravicí na jedné straně a neliberální levicí na druhé.

Česká politická soutěž dává podobný obrázek. Potloukají se v ní až na velké výjimky populistická a vyhrocená uskupení, extrémní proudy se objevily i v takzvaných tradičních, dříve velkých stranách. Snahu o odpovědnou, nepodbízivou politiku lze nalézt jen sporadicky. Protestuje se proti protestům.

Podobně jako migrace je populisty zneužit obraz evropské integrace. Na jedné straně se bezostyšně čerpají stamiliardové fondy a využívají všechny výhody, na druhé straně je na Brusel svalována vina za všechno zlo i vládními stranami a přijetí eura jako aktivní téma si do voleb nikdo už ani neodvážil vnést. Izolacionalismus je nový sport. Nekousej ruku, která tě krmí, říká úsloví, na které se v Česku teď evidentně zapomnělo.

Liberalismus, tedy směr, který razí ideu rovnosti všech před zákonem, byl motorem západního pokroku už od osvícenství. Pokroku, který je tažen vírou v individuální svobodu, rovné podmínky, svobodný trh a funkční malý stát. Škoda že tyhle hodnoty v Česku nejsou ani na papíře.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz.

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme