Povinné hlasování ve volbách? I neúčast je vyjádření názoru

Do voleb zbývá devět dní a jednou z otázek je, kolik lidí k nim vlastně přijde. Podle výzkumů by to mohlo být zhruba 60 procent voličů, podobně jako v roce 2013. Žádná sláva. V Německu hlasovalo před dvěma týdny 77 procent voličů.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Volby 2013 do Poslanecké sněmovny (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

V této souvislosti Miloš Zeman zopakoval svůj nápad na zavedení povinné volební účasti. Prezident tvrdí už řadu let v různých obměnách zhruba toto: „Stejně tak jako volič má právo si svobodně vybrat, koho chce, tak má i povinnosti účastnit se veřejného života. A práva a povinnosti mají být v rovnováze.“ Je to tak? Přispěly by povinné volby k vyšší kvalitě demokracie? Spíše ne. 

Povinné volby jsou obecně chápány jako anachronismus a postupně se od nich upouští. Aktuálně existuje v Evropě volební povinnost v Belgii a v Řecku, mimo Evropu v Austrálii a hlavně v některých latinskoamerických zemích. Ustoupilo od nich například Nizozemsko či většina rakouských spolkových zemí.

Kultivace politiky a její smysl 

Prezident Miloš Zeman | Foto: Filip Jandourek

Existují sice studie tvrdící, že jsou-li volby pro občany povinné, zvyšuje to nejen volební účast, ale i všeobecné povědomí o politice. Jenže na druhou stranu oponenti oprávněně namítají, že lidé, kteří k volbám nyní nechodí, jsou zhusta naladěni protisystémově.

Takže se dá předpokládat, že s povinnou volební účastí by se zvedl úspěch extremistických stran. Proto mimochodem třeba v Nizozemsku v 70. letech povinnou účast zrušili.

Ale nejpodstatnější argument proti volební povinnosti je ten, že i neúčast ve volbách může být vyjádřením občanského postoje. Vezměme si třeba variantu, že by do druhého kola prezidentských voleb postoupili dva kandidáti, kteří budou někomu zcela srovnatelně vadit, třeba proto, že mu jejich názory přijdou srovnatelně extrémní.

Má cenu v takovém případě k volbě nekoho nutit? Určitě ne. Tvrdit, že volební právo implikuje volební povinnost, je podobné jako říkat, že právo jít na fotbal automaticky znamená povinnost někomu fandit. Což je zjevný nesmysl.

Brouci, dinosauři a přeběhlíci. Pamatujete si na legendární hlášky? Otestujte se v předvolebním kvízu

Číst článek

Cesta ke zvýšení volební účasti nespočívá v tom, že budeme nahánět povinně k urnám lidi, kteří volit nechtějí. Ale v tom, že maximálně usnadníme volby těm, kteří volit chtějí. Takže lze uvažovat o zavádění internetového hlasování podle estonského modelu, o usnadnění voleb ze zahraničí a tak dále. Bohužel v Česku se – třeba právě pokud jde o volby v zahraničí – situace spíše dál komplikuje.

Místo zavádění povinností a sankcí by ale bylo především dobré snažit se o kultivaci politiky tak, aby v ní voliči všech intelektuálních úrovní dokázali spatřit smysl. Ve Skandinávii chodí k volbám 80 procent lidí a nikdo je nutit nemusí. Při vší úctě k prezidentově návrhu: inspiraci bychom měli hledat spíš ve Švédsku než v Latinské Americe.

Petr Honzejk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme