A tehdy spadla lávka

Místo mezi Císařským ostrovem a Trojou na severu Prahy, kde se před rokem 2. prosince 2017 zřítila lávka pro pěší, dnes vypadá, jako by se tam nic nestalo a jakoby tam nikdy ani žádná lávka nestála. Mezi dvěma břehy Vltavy pendluje přívoz, což by bylo docela romantické, kdyby tenhle příběh nebyl tou nejvýstižnější ilustrací stavu hlavního města posledních let.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zřícená lávka v pražské Troji | Foto: Roman Půta | Zdroj: HZS Praha

Ano, mosty a lávky někdy nešťastně padají i v bohatších zemích, než je Česko. V Praze ale tehdejší neštěstí, při kterém jen shodou náhod nikdo nepřišel o život, symbolicky završilo roky stagnace. Během nich si obyvatelé jednoho z nejbohatších regionů EU začali klást čím dál častěji otázku, kdy se tedy ono bohatství projeví i v životě města. Zřícení lávky jim realitu ukázalo naplno. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

A to byl jen začátek, protože krátce po trojské příhodě přišlo bleskové uzavření Libeňského mostu letos v lednu. Stejná situace pak i s mostem přes křižovatku na Vltavské a všechny další zprávy o katastrofálním stavu pražské infrastruktury.

V pátek přinesl Český rozhlas rozhovor se ženou, pod kterou se před rokem lávka zřítila. Je to fascinující čtení. A když necháme stranou zřejmě nevyhnutelně složité jednání s pojišťovnou, nutně se zasekneme na popisu reakce vedení magistrátu.

Podpora města? Nikdo se mě nezeptal, jak se mám, říká přeživší zřícení lávky v Troji

Číst článek

V čele s lidmi, kteří to vzdali

Promneme si oči, přečteme si jej podruhé, a skutečně, je to tak. Vedení města poslalo poškozeným 50 tisíc. A tím to pro tehdejší primátorku Adrianu Krnáčovou (ANO) a jejího náměstka Petra Dolínka (ČSSD) skončilo.

„Nikdo se o nás nestaral, nezajímal, nenapsal ani: Zdravíme vás, jak se máte? Natož aby poslal třeba kytičku nebo, já nevím, bonbony... Prostě nic. Ze strany města nebyl vůbec žádný zájem,” řekla Radiožurnálu paní Olga, která si následky neštěstí ponese celý zbytek života.

Politické PR po tragédiích je trochu citlivá disciplína, možná, že Dolínek s Krnáčovou nechtěli být osočeni, že se přiživují na cizím neštěstí, ale tohle se dá přece zařídit i celkem decentně.

Jenže to asi bylo ještě jinak. Krnáčová s Dolínkem projevili mimořádnou upřímnost, když dali najevo, že je to prostě nezajímá, protože bylo zjevné, že ve svých funkcích budou oba končit. Tak to bylo: viditelně zaostávající město v čele s lidmi, kteří to vzdali. 

Nikde samozřejmě není psáno, že nás teď v Praze výměnou politické garnitury čekají lepší časy. Jeden úkol pro nové vedení města by ale neměl být složitý. Sejít se s paní Olgou, omluvit se a zeptat se, jak jí Praha může pomoci. A všechno jí to pak okamžitě splnit.

Jindřich Šídlo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme