Degradace prezidentského úřadu v podání Miloše Zemana nekončí

Mnozí političtí komentátoři se domnívali, že poté, co Petr Fiala na začátku roku přesvědčil prezidenta Miloše Zemana, aby jmenoval vládu i s Janem Lipavským na postu ministra zahraničí, bude po zbytek Zemanova mandátu na prezidentské frontě takříkajíc klid. Pokud by se vláda předčasně nerozpadla ještě před koncem Zemanova prezidentství, zbývalo prezidentovi už jen několik možností, jak zaujmout dočasně ústřední místo na české politické scéně.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miloš Zeman při jmenování náčelníka Generálního štábu armády ČR

Miloš Zeman při jmenování náčelníka Generálního štábu armády ČR | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Kupříkladu když využil svého výlučného práva jmenovat guvernéra České národní banky a tři nové členy bankovní rady. Jenže to Zemanovi, zvyklému z předešlých let, že na české politické scéně dominuje, nestačilo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Pehe: Degradace prezidentského úřadu v podání Miloše Zemana nekončí

Udělil tak kupříkladu skandální milost svému spolupracovníkovi, řediteli Lesní správy Lány Miloši Balákovi, který byl pravomocně odsouzen za ovlivnění dvousetmilionové zakázky v Lánech. Balák tak dál pokračuje jako šéf Lesní správy Lány.

Prezident také nové vládě nevyšel vstříc, když – stejně jako ty předešlé – žádala o povýšení šéfa Bezpečnostní a informační služby Michala Koudelky do pozice generála. Fackou vládě bylo i jmenování Aleše Michla do čela České národní banky.

Článek 66

Prezident také bohorovně přešel zjištění kontrolních orgánů ministerstva vnitra, že Kancelář prezidenta republiky nedodržovala lhůty při skartování důležitých dokumentů. Dokumenty řádně neoznačovala a ty, které označila, byly většinou označeny špatně. Klidným Zemana nechala i mediální zjištění, že některé citlivé dokumenty byly skartovány za podezřelých okolností.

Prezident, který kvůli své nemoci, pobývá zejména v Lánech, a na pražský Hrad se vypravuje jen příležitostně, také zatím mlčí ke zjištěním Deníku N, že na Hradě v jeho nepřítomnosti mají jeho nejbližší spolupracovníci, kancléř Vratislav Mynář a ekonomický poradce Martin Nejedlý, desítky schůzek, které, zdá se, nijak nesouvisí už podle seznamu návštěvníků s prezidentovou agendou, ale spíše s jejich podnikatelskými zájmy.

Když už je řeč o Nejedlém, Zeman sice předvedl spektakulární otočku ve svém vztahu k Rusku poté, co zaútočilo na Ukrajinu. Ale Nejedlého, který je znám úzkými vazbami na Rusko, ponechal ve funkci svého ekonomického poradce navzdory varováním, že může být bezpečnostním rizikem.

Aby absurdního dění na Hradě nebylo málo, oznámil nedávno advokát Hradu Marek Nespala, že Kancelář prezidenta má připravené trestné oznámení na okruh lidí, kteří nejaktivněji podporovali aktivaci článku 66 Ústavy, když byl Zeman vážně nemocen na podzim minulého roku. Podle Nespaly je oznámení připraveno k předání příslušným orgánům k prověření rozhodných skutečností spojených s pokusem o neústavní zbavení prezidenta republiky jeho pravomocí.

Trestní oznámení za snahu aktivovat článek 66? Je připraveno, čekáme na pokyn, říká advokát Hradu

Číst článek

O aktivaci článku 66 přitom politici a další lidé, na které trestní oznámení asi míří, mluvili v souvislosti s prezidentovým zdravotním stavem, který mu podle vyjádření Ústřední vojenské nemocnice, kde pobýval, bránil ve výkonu funkce. Což je přesně jeden z důvodů, proč článek 66 v Ústavě je.

Úvahy o jeho aktivaci byly tedy naprosto legitimní. Navíc politici, na které trestní oznámení zřejmě míří, jako předseda Senátu Miloš Vystrčil, postupovali velmi opatrně, když si vyžádali od nemocnice zprávy o prezidentově zdravotním stavu. Lékaři potvrzená Zemanova dočasná neschopnost vykonávat úřad s velmi nejasnou zdravotní prognózou přitom přišla v době, kdy bylo po volbách třeba sestavit novou vládu, v kterémžto procesu prezident hraje zásadní roli.

Pojistku proti politickému zneužití přitom obsahuje samotný článek 66. Prezident sice může být prostými většinami obou komor parlamentu dočasně zbaven výkonu své funkce kvůli neschopnosti úřad vykonávat, ale má právo se obrátit na Ústavní soud, který rozhodnutí parlamentu může zvrátit. Trestní oznámení na politiky, kteří neučinili nic jiného, než že chtěli využít existující ústavní proceduru, je tedy jen další zbytečná šaráda současného Hradu.

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme