Je to však rekord smutný, svědčící o tom, že Bělorusko je už 25 let autoritářským státem, nikoli státem demokratickým. Není to však zároveň ani totalita sovětského ražení, ale jakási nová forma kvazidiktatury, ve kterou zmutovala krátká běloruská demokracie počátku devadesátých let.

V kvazidiktatury nám ale v Evropě mutují po Bělorusku a také putinovském Rusku i státy Visegrádské čtyřky – Polsko, a především Maďarsko Viktora Orbána. Samozřejmě, ještě mají k Lukašenkovu modelu daleko.

V Maďarsku nejsou političtí vězni, existují opoziční média, ze země není žádný problém vycestovat, volební výsledky nejsou falšovány. Ale tím také rozdíly končí.

Neférové volby

Veřejnoprávní média v Maďarsku už nejsou veřejnoprávní, ale státní a ve skutečnosti stranická, což je na jejich produkci vidět už na první pohled. Soudy už nejsou nezávislé a podle toho soudí, takže v zemi existuje kasta nedotknutelných.

Stát, respektive vládnoucí strana Fidesz, omezuje občanskou společnost a pod záminkou protiimigračních opatření se snaží zlikvidovat část neziskových organizací.

Nepřítelem státu se stal pod zcela smyšlenými záminkami americký miliardář George Soros, jemuž přitom Maďarsko a celá střední Evropa vděčí v budování demokracie, kvalitního školství, či v boji proti chudobě a xenofobii za mnohé.

Volby v Maďarsku, i podle hodnocení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, nejsou férové, protože opozice má mnohem horší podmínky pro volební kampaň než vládnoucí Orbánův Fidesz. Nehledě na to, že lživost a manipulativnost vládní volební kampaně při posledních volbách před rokem a půl byla až neuvěřitelná.

Převzato z Plusu

Orbán utahuje šrouby

Oproti Bělorusku se vám sice v Maďarsku jako sympatizantu opozice stále takřka nemůže nic stát, „jen“ nemáte skoro šanci při veřejných zakázkách, nedostanete slušné místo ve státní správě a do státní televize, nebo rozhlasu vás prostě nevezmou. A tak by se dalo pokračovat.

Lukašenko v minulých letech trochu povolil šrouby, byť na podstatě jeho režimu se nic nezměnilo.

Orbán naopak rok po roku závity své autokracie s demokratickým nátěrem utahuje. Za rok Orbán oslaví deset let, kdy je nepřetržitě u moci.

Vzdálenost mezi Maďarskem a Běloruskem se tak zmenšuje, což je dost hrůzostrašné. Zvláště, když si uvědomíme, že premiér i prezident naší země Viktora Orbána, tohoto do podoby Alexandra Lukašenka se měnícího politika, považují za svého vůbec nejbližšího spojence.

Autor je redaktorem Deníku

Luboš Palata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít