Prezidentova policejní provokace

Druhá sezona rozjímaní s prezidentem v televizi Barrandov začala ve čtvrtek večer podle očekávání ve velkém stylu.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Prezident toho měl na srdci hodně - ukázal, že mu nedělá problémy postát, navrhnul vojenský převrat v Severní Koreji a přes tuhý odpor příliš samostatného moderátora Jaromíra Soukupa se mu podařilo sdělit národu jeho pohled na případ Čapí hnízdo a žádost policie o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba ANO).

Podle prezidenta jde o policejní provokaci a zneužití policie pro politické účely. Jinými slovy si prezident myslí totéž, co Andrej Babiš a ministr spravedlnosti Robert Pelikán (oba ANO), což by nás nemělo zas tak překvapit.

Člověk si u toho mohl vzpomenout na spoustu věcí. Třeba na to, jak předseda ČSSD a pozdější premiér Miloš Zeman sliboval a pak vyhlašoval velkou protikorupční akci čisté ruce pod heslem „padni, komu padni“.

Zeman: Žádost o vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání považuji za policejní provokaci

Číst článek

Když se pak ukázalo, že padlo tak leda jeho vlastnímu ministru financí, nedávno zesnulému Ivo Svobodovi (ČSSD), byla akce neoficiálně ukončena a nastalo období do té doby nepoznaného politického nátlaku na policii, snaha rozbít na základě objednávky organizovaného zločinu speciální policejní útvary a osobně likvidovat významné policisty a zpravodajské důstojníky (Šírek, Macháček, Hrubant). 

Ano, je pravda, že v těch letech by si policie skutečně nikdy nedovolila obvinit favorita voleb nejen tři měsíce před volbami, ale vůbec nikdy.

Nezakryté výhrůžky

A i když prezidentův názor těžko někoho překvapí, jedné věci bychom si všimnout mohli: a ne, není to rozpor mezi jeho dřívějšími výroky na téma „obviněný politik nemůže zůstat ve funkci nebo do ní být jmenován“, protože to je vlastně jen zbytečná práce. Jde o míru osobního nasazení.

Prezident jistě může vyjádřit znepokojení, ostatně třeba Václav Havel se kdysi, v době Zemanovy vlády, v bitce o elitní útvary osobně velmi významně angažoval. Mluví-li ale prezident o „policejní provokaci“, je to mnohem vážnější věc.

Jinými slovy nám říká, že stojí už víc než čtyři roky v čele země, kde policie pracuje na politickou objednávku, skoro stejně jako za jeho časů před téměř 20 lety. 

Představa, že bude Andrej Babiš trávit odteď až do pozdního věku všechen svůj čas ve sněmovně, aby se stíhání vyhnul definitivně, je horší, než hrozící trest. O čem tedy sní? | Foto: Petr Horník / Právo | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Škoda jen, že si toho všimnul, až když se nepříjemnosti přiblížily jeho hlavnímu politickému spojenci. Ale i to má svou logiku. Má to hodně společného i s přesvědčením, které - jistě s prezidentovým vědomím a svolením - šíří coby volební poselství. 

V této zemi údajně existuje cosi jako široké spiknutí „starých struktur“, tedy tradičních politických stran, médií a čehosi jménem „politické neziskovky“, které se snaží bránit své dobyté území proti novým čerstvým politickým silám, což má asi být prezident, který se s přestávkou pohybuje v české politice už 28 let a Andrej Babiš, který do tohoto systému nepatří nejpozději už od roku 2011, kdy řekl, že do něj nepatří. 

Teď do spiknutí patří i policie. A mimochodem, třeba taky nový Úřad pro dohled nad financováním politických stran, který podle Hradu pracuje pro prezidentovu konkurenci, protože pro přímo zvoleného prezidenta zákony platí jen tehdy, kdy mu to vyhovuje. To je skutečně vážné.

Chovanec: Zpochybňováním trestního řízení Zeman narušuje důvěru občanů ve stát i v politiky

Číst článek

A dokazuje to hlavně to, že ani skoro po 30 letech demokracie nejsou instituce, které mají fungovat bez ohledu na změny politických garnitur, v této zemi vyňaty z politického boje. Tahle tradice má jistě bohužel nějakou historii, nelze si ale nevšimnout, že se nám téma vrací s nezmenšenou intenzitou, naopak. 

A dnešní souznění prezidenta s možná budoucím premiérem není možné interpretovat jinak, než jako nezakryté výhrůžky, že by se to tu po volbách taky mohlo vyvíjet úplně jinak.

Třeba jako po roce 1998. Starý politický režim padl v Česku velkou zásluhou „tradičních“ stran již před čtyřmi lety. Následuje evidentně bitva o instituce. A ta bude pro budoucnost země ve svém důsledku ještě mnohem důležitější.

Jindřich Šídlo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme