Co rozhodne prezidentské volby?

Do prezidentských voleb se přihlásilo 21 kandidátů, ale podle odhadů nakonec podmínky nesplní hned několik uchazečů o prezidentský úřad. Přesto se zdá, že kandidátské pole bude i poté, co ministerstvo vnitra na konci listopadu oznámí jejich definitivní seznam, širší než v předchozích volbách v roce 2018, kdy se v prvním kole utkalo devět kandidátů.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V pondělí se po více než půl roce úplné uzávěry otevřel veřejnosti Pražský hrad. Po pěti letech byly také zrušeny plošné kontroly u vstupu do Hradu

V pondělí se po více než půl roce úplné uzávěry otevřel veřejnosti Pražský hrad. Po pěti letech byly také zrušeny plošné kontroly u vstupu do Hradu | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Průzkumy už několik měsíců ukazují, že největší šance postoupit do druhého kola mají tři kandidáti – generál ve výslužbě Petr Pavel, expremiér Andrej Babiš a bývalá rektorka Danuše Nerudová. Překvapit by mohli ještě senátor Pavel Fischer, senátor Marek Hilšer a odborový předák Josef Středula.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Pehe: Co rozhodne prezidentské volby

Šance ostatních na postup do druhého kola jsou podle průzkumů mizivé. Přičemž zkušenost z předchozích dvou přímých voleb prezidenta ukazuje, že se průzkumy ohledně malých šancí kandidátů s preferencemi pod pět procent tři měsíce před prvním kolem nemýlí.

Co může o postupu do druhého kola a nakonec i vítězství v celé prezidentské volbě rozhodnout? Nejdůležitější bude faktor, který zatím neměl šanci sehrát významnější roli, a tím jsou televizní debaty.

Je možné argumentovat, že v roce 2018 rozhodly televizní debaty před druhým kolem o tom, že Jiřího Drahoše nakonec těsně porazil Miloš Zeman. Podstatnou roli hrálo, že Zeman se navzdory svým nejrůznějším selháním během svého prvního prezidentského období jevil jako zkušenější a politicky vyzrálejší. A také že působil na potřebnou část veřejnosti jako silnější osobnost.

Televizní debata přispěla i k vítězství Zemana nad Karlem Schwarzenbergem v roce 2013. Zeman tehdy nevybíravě zaútočil na exilovou minulost svého soupeře i na jeho kritický pohled na odsun sudetských Němců z Československa po druhé světové válce. Schwarzenberg nebyl na tento typ útoku připraven a do té doby vyrovnané preference obou kandidátů se definitivně překlopily ve prospěch Zemana.

Prezidentský souhrn 1: Jak doposud vypadá vývoj boje o Hrad? Potvrzení kandidatury i chyby v přihláškách

Číst článek

Televizní debaty před prvním kolem voleb bude tentokrát kvůli vysokému počtu kandidátů složité zorganizovat tak, aby skutečně pomohly voličům se rozhodnout. Dá se tudíž očekávat, že někteří z kandidátů, kteří v průzkumech zatím zaostávají za dvojicí Pavel a  Babiš, se pokusí na sebe strhnout pozornost tím, že zaútočí na jejich minulost před rokem 1989.

Životní příběh

Voliči budou také pozorně sledovat, který z favoritů vystupuje takříkajíc prezidentsky a má i v debatách potřebnou autoritu. Bude také důležité, aby kandidáti neukázali, že neznají některá základní fakta důležitá pro výkon prezidentské funkce. V minulých kláních několik kandidátů selhalo, když byli moderátory tázáni na ústavu, zejména prezidentské pravomoci.

Důležitý bude i životní příběh kandidátů. Žádný sice už nemůže nabídnout silnou story nebo politické zkušenosti jednoho ze tří prvních polistopadových prezidentů, ale dá se argumentovat, že nejsilnější životní a politické příběhy mohou nabídnout Babiš a Pavel. Jelikož část jejich životního příběhu spadá do období normalizace, rozhodne možná, jak voliči tento úsek jejich života vyhodnotí.

V lepší pozici se zdá být Pavel, který může proti své pro leckoho problematické kariéře před rokem 1989 postavit 33 let služby demokratickému režimu. Babiš bude mít v tomto ohledu problém, přičemž je také otázkou, do jaké míry dokáže v debatách udržet nervy na uzdě, pokud moderátoři či ostatní kandidáti budou poukazovat na jeho nejrůznější skandály a pochybení po roce 1989.

Z problematické minulosti Pavla a Babiše před rokem 1989 by mohla vytěžit Nerudová, stejně jako, za určitých okolností, Fischer a Hilšer. Otázkou ovšem je, zda se nakonec jejich životopisy nebudou řadě lidí, zejména těm, co museli sami různými způsoby složitě navigovat v komunistickém režimu, jevit paradoxně jako příliš neproblematické.

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme