Příliš dlouhá cesta prezidenta Zemana do Berlína

Český prezident nemá v Německu dveře otevřené. Setkat se s ním v německé metropoli není toužebným přáním ani kancléřky, ani spolkového prezidenta. Přitom zrovna Miloš Zeman by si to hodně přál. Jenže marná sláva, pozvánku z Berlína v hradní poštovní schránce už dlouhé čtyři roky nenašel.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera přivítal na Pražském hradě prezident Miloš Zeman

Německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera přivítal na Pražském hradě prezident Miloš Zeman | Zdroj: Pražský hrad

Vlakem to jsou z Prahy do Berlína čtyři a půl hodiny, autem o hodinu méně a letadlem coby kamenem dohodil. A přesto je toto město uprostřed Braniborska pro prezidenta Miloše Zemana neuvěřitelně vzdálené. Přitom by se tam chtěl opět podívat a ukázat se na velkém pódiu zahraniční politiky. Poprvé a vlastně také naposledy se Zeman do německé metropole vydal na začátku léta roku 2013. Zastavil se na všech důležitých adresách. V zámečku Bellevue, kde úřadoval spolkový prezident Joachim Gauck, prošel se po červeném koberci před budovou kancléřství, kde si promluvil s Angelou Merkelovou. Berlínský starosta ho provedl městem a nakonec měl Miloš Zeman také možnost pronést projev na berlínské Humboldtově univerzitě. Dalo by se říct, že to byla taková diplomatická cesta „all inclusive“, která by zahřála ego i docela skromného politika.

Návštěvy jsou v diplomacii strašně důležité, protože země, která zve, dává pozvanému politikovi najevo, že si ho považuje nebo že ho zkrátka vnímá jako někoho důležitého, byť by ho třeba ve velké lásce neměla. Čtyřleté ticho po pěšině, která vede z Prahy do Berlína, má jedinou možnou interpretaci: oni tam prostě Miloše Zemana už nechtějí.

Německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera přivítal na Pražském hradě prezident Miloš Zeman | Zdroj: Pražský hrad

Je to opravdu tak? Vždyť loni v srpnu přijela do Prahy kancléřka Merkelová a nota bene tento týden navštívil Miloše Zemana nový německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Ano, to je pravda. Taky to byla dost velká diplomatická fuška. Angela Merkelová totiž během pražské návštěvy vůbec neplánovala, že by se na Hradě zastavila. Jela za premiérem Sobotkou a její kancléřský úřad v návrhu programu čtrnáct dní před touto návštěvou s exkurzí na Hradě vůbec nepočítal. Až na naléhání Pražského hradu si tam nakonec kancléřka odskočila, vyfotila se s Milošem Zemanem a prohodila s ním pár slov. Společnou tiskovku, na které prezidentský úřad trval, ovšem odmítla.

A prezident Frank-Walter Steinmeier v Praze? Víte, v úřadu je už skoro půlrok a s návštěvou Prahy si dal opravdu na čas. V Paříži už byl, ve Varšavě a Vídni také. Nebýt diplomatické ofenzivy ředitele zahraničního odboru prezidentovy kancléře Rudolfa Jindráka, který má v Berlíně stále dobré kontakty z doby, kdy tu byl velvyslancem, odkládal by Steinmeier návštěvu Prahy klidně ještě pár měsíců.

Zásadní problém, který Berlín s Milošem Zemanem má, je tento: jejich cesty se v otázce migrace a uprchlíků zásadně rozcházejí. Kupříkladu pro bývalého spolkového prezidenta Joachima Gaucka, jak zaznívá z německých diplomatických kruhů, je Zemanův protiuprchlický populismus nepřijatelný. Poslední tři roky v úřadě Gauck českého prezidenta natvrdo ignoroval. A to mu Gauck přitom odpustil ono vejce, které v roce 2014 na pražském Albertově vylétlo z davu směrem k hlavě českého státu, ovšem cíl minulo a rozplesklo se o hlavu státu německého.

Steinmeier poprvé oficiálně v Praze. Německý prezident věnoval Česku dopoledne

Číst článek

Berlín vnímá jako svého partnera v Česku dosluhujícího premiéra Bohuslava Sobotku. Pro Miloše Zemana má Berlín jen tichý nezájem, který se ale na Pražském hradě dost hlasitě rozléhá. Český velvyslanec v Berlíně Tomáš Podivínský by jistě udělal Miloši Zemanovi radost, kdyby mu v německé metropoli zařídil další audienci, ideálně „all inclusive“. Jenže jak se zdá, to je úkol hodný antického poloboha Herkulova formátu, kterým český velvyslanec při vší úctě není.

Co s tím? Prezident má realisticky viděno dvě možnosti. Revidovat svou politiku a těšit se na výlet do Berlína, nebo zůstat věrný svému přesvědčení (či politickému kalkulu) a hledat na mapě jiné země, které by mohl navštívit. Ta druhá možnost není v českých podmínkách nijak nová. Zemanův předchůdce Václav Klaus také nebyl v Německu kvůli svému notorickému euroskepticismu příliš v kurzu. A když přestali Klause coby prezidenta zvát na západ, jezdíval rád na východ do zemí, kde úcta k prezidentskému úřadu je občanská povinnost vymáhaná i násilím. Třeba v Ázerbájdžánu se Klausovi hodně líbilo. Pochvaloval si, jak ho autokraticky panující prezident Ilham Alijev přijal. Od letiště až do centra Baku byla osmiproudá silnice vymetená, ani jedno auto. A jak mi tehdy řekl zaměstnanec ázerbajdžánského ministerstva vnitra, podobně od aut a lidí byly vymetené i dvě paralelní ulice po obou stranách. Takovouto poctu nedopřejí Němci v Berlíně nikomu, ani americkému prezidentovi.

Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme