Přímá volba prezidenta byla chyba. Ale ne ta největší

Ústava umožňuje prezidentovi republiky, aby ji porušoval. Pochopitelně to v ní není nikde napsáno. Tento paradox vychází z možnosti podat na hlavu státu žalobu týkající se hrubého porušení Ústavy.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman | Foto: Jakub Poláček | Zdroj: CNC / Profimedia
Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Hartman: Přímá volba prezidenta byla chyba. Ale ne ta největší

Aby vůbec mohla dorazit k Ústavnímu soudu, musela by s ní souhlasit třípětinová většina přítomných senátorů a minimálně 120 poslanců. Tak se to alespoň píše v příslušné pasáži platné Ústavy. V praxi je téměř vyloučené, aby se takováto podpora dala dohromady. Miloš Zeman si toho je dobře vědom. Proto zachází s Ústavou tak, jak sám uzná za vhodné.

Nemusí brát ohledy na názory, že některými kroky ji porušuje. Autoritativně to může určit pouze Ústavní soud. Ten se nemůže vyjádřit bez podání žaloby. Ta k němu doputovat reálně nemůže. Pochopitelně to neznamená, že by se o to zákonodárci neměli pokoušet.

Ostatně část senátorů se o to snaží už několik týdnů. Za tu dobu jim hlava státu dodala další argumenty potvrzující jejich názor, že porušuje Ústavu.

Otálení kolem odvolání ministra kultury dokonce motivuje sociální demokraty v Senátu k úvahám o tom, že by žalobu na Miloše Zemana podpořili. Kdyby to teoreticky všichni učinili, stejně by to nepomohlo. I když by možná přispěli k tomu, že by návrh ústavní žaloby hladce prošel alespoň v horní parlamentní komoře. Zároveň není pravděpodobné, že se podobně zachovají všichni sociální demokrati ve sněmovně.

Nekontrolovatelný Zeman

Prezident republiky nemusí nervózně přepočítávat, kdo z nich nalezne odvahu pustit se s ním do sporu. V dolní parlamentní komoře se najde dost lidí, kteří Miloše Zemana ve svérázném zacházení s Ústavou určitě podpoří. Uvědomují si, že by jeho přízeň mohli potřebovat. Stranické a osobní zájmy nadřadí nad snahu udržet chování hlavy státu v mezích Ústavy.

Názorně se tak potvrzuje, že zavedení přímé volby prezidenta sice bylo chybou, ne však tou největší. Daleko horší dopad na zacházení Miloše Zemana s Ústavou má zpřísnění podmínek, za jakých je ho možné vést k odpovědnosti za její nerespektování.

Původně k tomu bylo potřeba získat souhlas pouze v Senátu. Tím, že do tohoto procesu byla později zapojena i Poslanecká sněmovna, se tato možnost stala nereálnou.

Miloš Zeman není tudíž pod tlakem a může si s Ústavou pohrávat tak, jak se mu zachce. Když se mu v tom nesnaží bránit ani premiér, není divu, že mu mluví do toho, kdo má a nemá být ve vládě.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Petr Hartman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme