Proč jsou politici nepoužitelní na řešení migrační krize

Politici v Evropě ani v Česku nezvládají migrační krizi. A když mají před volbami, jsou dokonce při jejím řešení nebezpeční.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Italská policie kontroluje jízdenky a doklady skupiny uprchlíků na nádraží v Brenneru na italsko-rakouské hranici | Zdroj: Reuters

Rakouská armáda v úterý oznámila, že poslala k Brennerskému průsmyku, který spojuje zemi s Itálií, čtyři obrněná vozidla Pandur a ministr obrany Hans Peter Doskozil prohlásil, že budou brzy potřeba hraniční kontroly za asistence armády.

Řeč je samozřejmě o migrantech, kteří se hromadí v Itálii - jen letos jich připlulo přes Středozemní moře 85 000, Itálie je nyní jejich hlavní vstupní branou do Evropy.

Žádné tanky ani hraniční kontroly. Rakouský kancléř mírní roztržku s Itálií

Číst článek

A teď důležitý detail: starosta italské pohraniční obce Brenner Franz Kompatscher považuje situaci v oblasti za zcela klidnou. „Máme tady celkem málo uprchlíků. V minulosti už jsme zažili mnohem horší časy."

Podle něj Doskozilovo prohlášení souvisí s říjnovými parlamentními volbami v Rakousku.

Slouží rakouské politice ke cti, že hned ve středu kancléř Christina Kern všechna opatření zrušil.

Střílet od běženců?

Ale je to přesný obrázek, jak ministři, poslanci, premiéři před volbami (a někteří i po nich) reagují na migraci do Evropy: navrhují neprodyšně zavřít schengenské hranice (a občas i vnitřní hranice Schengenu) a řešit problém tam, kde vzniká – tedy v Sýrii, Libyi, v afrických státech. Jsou to všechno nezodpovědné a nerealistické hlouposti.

Až volič uslyší české politiky mluvit o uzavření vnějších hranic EU jako o řešení, měl by položit otázku: to znamená, že pobřežní stráž bude odhánět od italských a španělských břehů bárky přeplněné muži, ženami a dětmi a posílat je na jistou smrt? Nebo do nich rovnou střílet? Protože přesně tak jasné a kruté je jádro problému.

Nedovolme lodím s uprchlíky vůbec zakotvit u evropských břehů, vyzval rakouský ministr zahraničí

Číst článek

Podobně licoměrné jsou řeči o řešení situace v zemích, odkud migranti do Evropy míří.

Především Sýrie, za šest let občanské války ze země uprchlo šest miliónů lidí. Jenže konflikt nekončí především z toho důvodu, že země je šachovnicí zájmů globálních i regionálních velmocí: Ruska, Spojených států, Turecka, Iránu a dalších zemí, etnik, náboženských skupin. To ještě dlouho nebude stát, kam by se mohly vrátit stovky tisíc lidí ke klidnému životu, a nikdo není schopen (ochoten) na tom nic změnit.

Když sečteme rozlohu Francie a Německa a výsledek vynásobíme dvěma, získáme představu o velikosti Libye, kterou obývá asi 140 kmenů a klanů. Po odstranění diktátora Kaddáfího v roce 2011, čemuž napomohly státy NATO vojenskou intervencí, země upadla do chaosu, který je živnou půdou pro organizovaný zločin s uprchlíky.

Jenže jak chce Česko, Maďarsko, Německo nebo celá EU řešit situaci v takové zemi, proboha? Už se objevil šílený nápad, že by tam mělo NATO a EU zase podniknout vojenskou akci... Na základě jakého mezinárodního práva? S jak velkými pozemními jednotkami a s jakou nadějí, že vůbec něčeho dosáhnou – jednu nedávnou zkušenost už tam NATO udělalo? A zase otázka voličova: To znamená, že do Libye pošleme jako členové NATO a EU umírat vojáky české armády?

Kvóty zatím nefungují, země přijaly jen osminu plánovaných azylantů. Podívejte se, kam by sami chtěli

Číst článek

Nebo například Eritrea - Eritrejci byli čtvrtou největší národnostní skupinou mezi uprchlíky, kteří přišli do Evropy v krizovém roce 2015. Vládne tam tvrdý totalitní režim, který pronásleduje a zavírá bez soudu a především – platí tu neomezená vojenská služba pro všechny muže od 16 let.

S týráním, absolutní kontrolou, bez naděje na normální život. Jak chce Česko, EU nebo kdokoliv jiný řešit situaci v Eritrey? Taky tam poslat vojáky NATO a EU? A kam ještě? Do Somálska, Nigérie, Mali, Gambie...?

Německo to nezvládlo

„Migranti nám připomínají, že svět je složitý a nesrozumitelný," napsal slavný sociolog moderní doby a po většinu života běženec Zygmunt Bauman. Lidé přitom přirozeně v životě hledají přehlednost a jistotu. „Žijeme v nejistotě a v nejistotě nemůže být nikdo šťastný," dodal myslitel polského původu, který většinu života žil v Británii.

Tady je vlastně klíč k tomu, proč politici říkají (před volbami zvlášť): problém s migrací vyřešíme někde daleko od vás a nenecháme ho, aby se dotkl vašich životů.

Když německá kancléřka Angela Merkelová řekla 31. srpna 2015 větu „Zvládneme to!", dala naději stovkám tisíc Syřanů, Afgánců, Iráčanů, Eritrejců a dalších lidí, kteří se tehdy trmáceli balkánskou a jinými trasami do Německa.

Korektnost nemá nic maskovat, ale naopak skutečnost přesně pojmenovávat

Číst článek

Nechme stranou, zda to bylo nezodpovědné vítací gesto, nebo obdivuhodný projev humanismu a evropanství. Malér nastal až ve chvíli, kdy to Němci nezvládli. To byla kardinální chyba Merkelová a její vlády (nedostatečná komunikace s Bavorskem a dalšími spolkovými zeměmi, nezvládnutá bezpečnostní situace, nevyužitá veliká energie desítek tisíc lidí, kteří nabízeli pomoc).

Německo nakonec za celý rok 2015 zaregistrovalo milión běženců, a to není pro vyspělou bohatou zemi s velkými zkušenostmi s přijímáním migrantů ohrožující počet (na začátku 90. let přijalo 900 tisíc lidí z rozpadající se Jugoslávie).

A tak se nezvykle velká část Němců lekla „baumanovské" nejistoty. Zaskočilo je, že Angela nemá situaci pod kontrolou. A lekli se i jinde v Evropě: cože, Německo to nezvládá? Pánbůh s námi...

Poučení? Před volbami slibují politici všude jistotu a štěstí, dávají záruky, migranti se jim nehodí do krámu. Čest výjimkám: vídeňský starosta Michael Häupl vyhrál volby proti xenofobním svobodným s vítacím programem, a to si rakouské hlavní město v roce 2015 zažilo své – na rozdíl od Česka, Slovenska, Polska....

Není ale pochyb o tom, že migrace do Evropy nevymizí a hranice ji nezastaví. Proto by se měli občané politiků i po volbách ptát, jak ji budou řešit. EU je atraktivní část světa, která stárne a bude potřebovat lidi na práci. Na druhé straně v jejím okolí jsou a budou země, kde se nedá důstojně žít. Jejich obyvatelé se vydají na sever. Bylo tomu tak v celých dějinách lidstva a globalizace tento proces jen usnadňuje.

Politické proklamace, že tentokrát migraci odvrátíme, zastavíme, vyřešíme v místě vzniku, jsou jednoduše lži.

A Česko, Německo (volby jsou tam v září), celá EU jsou dost silné, bohaté a učenlivé, aby hrozbu proměnily ve svůj prospěch. Aby to zvládly.

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme