Proč ve volbách prohrála levice

Obě české levicové strany, Česká strana sociálně demokratická a Komunistická strana Čech a Moravy, utrpěly ve volbách zdrcující porážky.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předvolební pochod ČSSD | Foto: David W Cerny | Zdroj: Reuters

Jejich lídři reagovali tak, jak je to u nás zvykem. Tedy v podobě neurčitých prohlášení o potřebě provést důkladnou analýzu a na základě takové analýzy vyvodit důsledky.  

Jako příspěvek ke slibované analýze lze oběma stranám nabídnout několik postřehů. Začít lze tím, že politické strany obecně doplácejí na to, když zradí v reakci na nové výzvy svojí identitu.

Na Západě se to už před lety přihodilo sociálně demokratickým stranám, když na nástup globalizace, a s ní spojené ideologie ekonomického neoliberalismu, reagovaly v některých zemích nabídkou tzv. třetích cest, což byly pokusy sloučit neoliberalismus se sociáldemokratismem.  

Z počátku to fungovalo, později se ale voliči od těchto stran začali odvracet, protože proč koneckonců volit levici hájící ekonomické a sociální recepty, které pravice nabízí v mnohem čistější podobě.

Obě české levicové strany se dopustily něčeho podobného ve vztahu k řešení výzev, které hýbaly světem v posledních letech. Když se začal na pravici stávat módním nacionalismus coby reakce na různé výzvy ekonomické globalizace a masovou migraci či mezinárodní terorismus, rozhodly se nabídnout své verze nacionalismu a volání po bezpečnosti.  

Autoritářští vůdci 

Jenže v podání stran, které původně vyšly z internacionalismu, a které ve své rétorice nemohou už z podstaty věci zajít tak daleko jako nejrůznější pravicoví extrémisté či nacionalističtí populisté, takový příklon k tématům nacionalistické pravice působí nevěrohodně. 

Týká se to přitom více sociální demokracie než komunistů, kteří přeci jen dokázali slavit se svým protiněmeckým nacionalismem, mírným euroskepticismem a stavěním se do role protestní strany jisté úspěchy už v minulosti. Jejich hlavním problémem je, že na scénu nyní přišla populistická hnutí, která dělají tytéž věci s větší energií a přímočařeji, přičemž dokážou oslovit na rozdíl od KSČM i mladší lidi.

Referendum je levicové téma a ČSSD si ho nechala vzít, zlobí se Foldyna

Číst článek

Ukázalo se ale, že když se zjevili polici, kteří nabízeli vládu silné ruky přesvědčivěji než konzervativně a zároveň rádoby levicově působící politici KSČM, následovali tyto autoritářské politiky z nových hnutí i mnozí starší voliči komunistů.

Sociální demokracie zradila svojí identitu hned nadvakrát. Nejen svým jistým příklonem k nacionalismu, bojem proti migraci ve stylu pravicových stran a opatrnictvím vůči Evropské unii, který z ní opticky činil spíše novodobou verzi národních socialistů, ale i neschopností nabízet témata, která přeci jen činí ze západních sociálně demokratických stran - i navzdory jejich oslabování v posledních letech - ještě stále rozpoznatelnou alternativu k pravici. Tedy otevřenost k jinakosti, toleranci k menšinám nebo diskuzi na témata tzv. kulturní levice. 

ČSSD se nepoučila z minulých regionálních a komunálních voleb, které ukázaly, že začíná silně ztrácet mezi mladšími a vzdělanějšími voliči. Pokusy o modernizaci ztroskotaly ještě před tím, než se o nich vůbec začalo vážně diskutovat. Strana se rozhodla zůstat jakousi odborovou organizací pro postarší voliče z malých města venkova, nabízející bezpečí, což hezky ilustroval zbraněmi opásaný ministr vnitra za ČSSD.  

Vojtěch Filip, předseda Komunistické strany Čech a Moravy | Foto: Luboš Vedral | Zdroj: Český rozhlas

Jenže se ukázalo, že nová populistická hnutí dokážou některými levicovými recepty v sociální oblasti šermovat stejně dobře, přičemž jsou jejich autoritářští vůdci důvěryhodnější při slibování ochrany před údajnými hrozbami i ve své nacionalistické rétorice. 

Otázkou je, zda skluz české levice směrem národnímu socialismu a populismu lze ještě zvrátit. A pokud ne, zda to neznamená, že obě strany úplně nezmizí coby relikty postkomunismu. Bohužel se zdá, že nejen u nejspíš nereformovatelných komunistů, ale i v ČSSD, neexistuje potenciál pro obrat směrem k modernějšímu typu levice. Ta tak bude u nás muset možná vzniknout nezávisle na obou zmírajících odnožích českého levicového postkomunismu.

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme