Duševní problémy dětí a dospívajících. Téma, kterému je nutné věnovat pozornost

Když výzkumníci a výzkumnice z PAQ Research začali během koronavirové pandemie zkoumat dopady covidu na duševní zdraví, jedna skupina pozorovaných jim z toho vyšla opravdu špatně. Byli to mladí dospělí. Úzkosti a deprese se u nich projevovaly v mnohem větší míře než u ostatních skupin – vyjma matek, na které pandemie dolehla také s velkou razancí. Jenže zatímco terapeutů pro dospělé je poměrně hodně, pro mladé jich je u nás akutní nedostatek.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dítě, smutek, pomoc (ilustrační foto)

Problémy, které mladí dospělí mají, jsou různé (ilustrační foto) | Zdroj: pixabay.com

Problémy, které mladí dospělí mají, jsou různé. Často se jedná o úzkostné stavy, do kterých se promítá obava o vlastní budoucnost.

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: Duševní problémy dětí a dospívajících. Téma, kterému je nutné věnovat pozornost

Mladá generace si totiž často uvědomuje, že na ně s velkou razancí dopadne klimatická krize, která se promítne do všech oblastí jejich života – třeba včetně práce. Připočtěme krizi bydlení, která už nyní drtí předchozí generaci, tedy mileniály, a je jasné, proč se mladí lidé tak často dostávají do duševní nepohody.

Důsledkem pandemie navíc mladí dospělí pocítili problémy související se samotou, vyloučením, ztrátou sociálních kontaktů nebo okolnostmi vynucenou proměnou prožívání a realizace vztahů. Nešlo pouze o školu, jako spíš o další aktivity – kroužky, kulturní vyžití, sport. To vše najednou během koronavirové pandemie ustrnulo.

Chudoba a sociální nejistoty

Mladé lidi v Česku navíc trápí řada systémových věcí, dobře to jde vidět na vzdělání. Roste počet dětí, které dokončí pouze základní školu, a někdy dokonce ani ji. Situace se navíc liší region od regionu, školu od školy. Výzkumy navíc potvrzují, že na schopnost vzdělávat se má zásadní vliv chudoba, která je v Česku dědičná.

Kvůli strachu z vysvědčení už děti na Linku bezpečí tolik nevolají. Víc je trápí úzkosti a sebepoškozování

Číst článek

V obcích, které se s chudobou potýkají, je vysoký počet dětí, které propadají, mají spoustu zameškaných hodin a nedokončí ani základní školu. Naposledy to potvrdil obsáhlý výzkum PAQ Research Mapa vzdělávání, který zkoumal nerovnosti a problémy v českém školství napříč regiony, periferiemi – vnitřními i vnějšími. Nejhůře na tom je již tradičně Karlovarský a Ústecký kraj, kde nedokončí ani základní školu až 15 procent žáků.

Právě chudoba a sociální nejistoty mají také zásadní vliv na rodinné zázemí. Je prokázané, že rodiny, které se potýkají se sociálními problémy, musejí se častěji stěhovat, žijí v nejistotě nebo nemají dostatek prostředků, trpí nadměrným stresem. Ten se projevuje právě na dětech.

Ti, kteří vyrůstají v rodinách zatížených strachem o finanční zajištění, se hůře soustředí a mají častěji problémy ve škole. Nahrává tomu i to, že vzdělávací instituce zřídkakdy disponují dostatečně silnou sítí odborníků na psychické zdraví dětí a dospívajících. A tak se ani těm, kteří si své problémy uvědomují a mají vůli je řešit, nemusí dostat adekvátní pomoci.

Podpora mladých generací patří k základním kamenům fungující společnosti. Jen v prostředí, které je vůči mladým respektující a pečující a dbá na to, aby se bariéry zmenšovaly, ne násobily, vzniká demokratické podloží pro budování sebevědomých, vzdělaných a aktivních občanů a občanek.

Pokud nechceme, aby se část mladých lidí cítila ze společenských procesů vyloučena, musíme brát problémy, kterými si mladí procházejí, vážně. Péče o psychické zdraví patří k hlavním pilířům lidské stability. Nepodceňujme ji u mladých dospělých – ve hře je přece i naše vlastní budoucnost.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme