Jeden z mála levicových politiků v čele unijní země doplatil na urovnání sporu se Severní Makedonií. Prespanskou dohodou Tsiprasova vláda ukončila skoro tři desetiletí trvající konflikt s postjugoslávkou republikou, která se tak může stát členem Evropské unie i Severoatlantické aliance. 

Zatímco v zahraničí si Tsipras vysloužil uznání a nominaci na Nobelovu cenu míru za státnický čin, v samotném Řecku ho národovci v čele s opoziční Novou demokracií dokázali vnitropoliticky znemožnit.

Za druhé místo - a v podstatě stejný zisk jako v předchozích Evropských volbách vládní Syriza - vděčí dvěma věcem. Za prvé skutečnosti, že se k moci dostala až v roce 2015, tudíž se může ještě pořád distancovat od neduhů minulosti.

Převzato z Plusu

Za druhé se Tsiprasovi podařilo vyvést zemi ze sevření věřitelských memorand a postupně zlepšit situaci běžných Řeků. Nezaměstnanost už není třicet, ale přibližně osmnáct procent.

Za dobu své vlády se Alexis Tsipras z noční můry řady unijních politiků, v čele s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, stal pro ostatní partnerem. Do té míry, že mu ostatní země eurozóny umožnily přidat před volbami důchodcům, snížit nepřímé daně a zavést další sociální úlevy. Ani to ale nestačilo.

Tsipras se tedy rozhodl vyhlásit předčasné volby, aby při pravidelných podzimních neprohrál ještě víc. Ztrácí tím ale cenný čas, v němž mohl i zkusit získat sympatie běžných Řeků dalšími opatření ke zmírnění dopadů krize.

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít