Mluvčí tím má na mysli, že se nám v České republice ekonomicky daří, hospodářství funguje a nezaměstnanost je věcí takřka neznámou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Thomas Kulidakis: Deset let od začátku krize v Řecku

Ekonomika země leží běžným Řekům na srdci mnohem více než stále napjatější mezinárodně politická situace nebo každý den se zvyšující počet běženců. V době, kdy je nezaměstnaný každý pátý obyvatel, ekonomika se dusí přílišným zdaněním a lidé se obávají dalších škrtů a zvyšování poplatků téměř za vše, se není co divit.

Řekové si nemuseli krizi připomenout debatami o jejích počátcích, průběhu ani roli hamižných bankéřů obchodujících s finančními deriváty. Diskuse, obohacená o detailní rozbor chyb minulých řeckých vlád, probíhá neustále.

Není třeba sáhodlouze rozjímat o chybách, které doprovázely memoranda uzavřená s věřiteli. Malou náplastí je, že hlavní proponenti vynucených škrtů dílčí chyby přiznali.

Na pořadu dne je, jak nakoupit a nezruinovat se přitom. Vždy, když přijdu do řeckého obchodu a vidím máslo za tři a půl eura, čepuji naftu za euro a půl, přemýšlím o naprosto obrácené logice spotřebitelských cen.

V Řecku se ekonomika snížila o čtvrtinu, třetina Řeků žije pod úrovní chudoby, ale čím je hůř, tím je dráž. Na zaplacení poplatků státu už často nezbývá, a tak desetitisíce lidí dluží na daních.

Populisté napříč Evropou

Málo je hřeje skutečnost, že v rámci memorand byly jako první zachráněny místní bankovní ústavy. Potěchu ani nepřináší, že z prvního memoranda odešlo skoro 90 procent peněz okamžitě do zahraničí, do rukou tamních bank.

To jsou věci minulosti a všichni doufají v lepší budoucnost. Připomínají mi trosečníka na poušti, který se plahočí dál v naději, že někde před ním je oáza nebo alespoň pomocná ruka záchrany.

Tu nabízejí hlavní politické strany, které se předhání ve slibech budoucích sociálních úlev, snižování daní a vykouzlení pracovních míst. Docílit takového zázraku půjde ale jen stěží, protože Řecko z memorand odešlo se závazkem dodržovat tříapůlprocentní primární přebytek státního rozpočtu. Jako jediná země OECD.

Největší otázka teď je, jestli se podaří kabinetu premiéra Tsiprase odložit nebo zcela zrušit další škrty v penzích. Jejich příjemci už teď živí nezaměstnané příbuzné a skoro polovina důchodců se ocitla pod hranicí chudoby. Trojice zahraničních věřitelů zatím krok rušící jeden ze závazků posledního memoranda neschválila.

Převzato z Plusu

Tsiprasova vláda má ale dobrý argument, že se jedná o rozpočtově neutrální krok.  V prvních osmi měsících letošního roku našetřila přes 3 miliardy eur. Skoro čtyřikrát více, než měla podle dohody s věřiteli. Může si tedy teoreticky úlevy strádajícím občanům dovolit.

Věřitelé ale s odvoláním na dřívější ujednání mohou zkusit řecké vládě v rozhodnutí zabránit. V tom případě by bylo jasné, že dále rozhodují za Atény. Byl by to jasný důkaz, že ukončení třetího memoranda byla jen kosmetická úprava.

Ještě horší by bylo, pokud by věřitelé vládě diktovali, co má dělat s penězi, které nastřádala v době, kdy plán nejen splnila, ale také překročila. Mělo by to dopad v zahraničí. Populisté napříč Evropou hrozí, že unie udělá protektorát i z jejich země. A Řecko by se řítilo do chaosu předčasných voleb.

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít