Pašeráci lidí mezitím pochopili, kudy cesta nevede, a zkouší novou trasu. Ta je určená především pro movitější, a hlavně odvážné běžence, kterým nevadí dlouhá trasa lodí do Itálie. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Thomas Kulidakis: Nová pašerácká stezka a běženci polapení na řeckých ostrovech

Pomocí jachet a větších, bytelnějších lodí je obchodníci s vysněným evropským blahobytem a bezpečím dopravují kolem Kréty a Peloponésu. Případně z Peloponésu samotného.

O stále větší oblibě této trasy se mluví dlouho. V poslední době ale kusé informace doplňují nad slunce jasnější důkazy. Jižně od Kréty se do potíží dostala loď s migranty a uprchlíky. Plavba skončila smrtí minimálně dvou dětí a dvou žen.

Když se do Řecka přihnal medikán Janos, zničehonic vyslala nouzový signál další loď s desítkami pasažérů. Podle prvních informací také migrantů a uprchlíků. I tato loď se vypravila ke břehům Itálie – její členité pobřeží a dlouhá praxe tamních pašeráků skýtají větší naději na opuštění Řecka. V něm většina běženců zůstat nechce, protože země se stále potýká s ekonomickými problémy a práce není ani pro osmnáct procent místních.

Hledání cest a cestiček

To ale neznamená, že by to pašeráci nezkoušeli také jinudy. Po incidentech na řecko-turecké pozemní hranici letos v březnu se řečtí pohraničníci společně s Frontexem pokusili pašování lidí zamezit novým plotem i vyšším operativním nasazením. Ovšem v podstatě souběžně s požárem Morie a ztroskotáním lodě u Kréty na severu Řecka havaroval nákladní automobil vezoucí běžence. Na místě bylo několik zraněných.

Převzato z Plusu

V současné chvíli proto platí, že skutečně uzavřená cesta dále do Evropy se týká pouze ostrovů. Jsou obehnané vodou, obyvatel příliš nemají a dostat se z nich na pevninu je skoro nemožné. Jedinou naději skýtají okna příležitostí, když se přeplněné tábory částečně uvolňují. Přednost mají ale zranitelné skupiny, matky s dětmi, rodiny, nezletilí bez doprovodu. Ani ti se ale všichni na pevninu nedostanou. Není se tak co divit, že na místě jsou případy živořící bez jistoty budoucnosti i několik let.

Evropská unie a její řešení

Situaci navíc ztížila karanténní opatření, která běžence omezila na pohybu. Už tak trudný život jim znesnadnila ještě více. Když se roznesla informace o 35 nakažených, došlo k nepokojům a požárům. Údajní žháři, mezi nimi i nezletilí bez doprovodu, kteří se jediní z ostrova dostali, pravděpodobně jednali ve víře, že hůř už být nemůže. Vzhledem k tomu, že řecká vláda se s podporou OSN a Evropské unie rozhodla vystavět tábor nový, moc si nepomohli.

Do nového tábora se většina z dvanácti tisíc lidí bez střechy nad hlavou odmítla nastěhovat. Bojí se podmínek stejných nebo horších než v Morii. Mezitím členské státy řeší nerudovskou otázku. Nehledají ovšem umístění pro neživou věc, ale pro lidské bytosti. Vedení Unie slíbilo ústy předsedkyně von der Leyenové i stálého předsedy rady členských států Michela představit novou reformu azylové politiky do konce měsíce. Bude tam prý i silný solidární mechanismus, který neponechá ve štychu jen hraniční členské státy.

Nejen běženci, ale i ostatní musí mít pocit už nejednou viděného. Sisyfova práce oproti hledání společného solidárního přístupu Unie k migraci zdá se výhledově snazší.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít