Dosavadní předsedkyně strany Annegret Krampová-Karrenbauerová totiž v pondělí překvapivě oznámila, že dává svou funkci k dispozici. Hlavním důvodem jsou právě události v Durynsku. Část její vlastní strany tam zjevně zcela záměrně ignorovala usnesení zakazující jakoukoli spolupráci s Alternativou pro Německo.

Podle odstupující předsedkyně si prý musejí křesťanští demokraté sami se sebou vyjasnit, jak na tom jsou, jestli je pro ně spolupráce s radikálními politickými uskupeními přípustná, nebo ne. Krampová-Karrenbauerová se o takovéto jasné vymezení pozic snažila a chtěla, aby dosavadní pravidla platila za všech okolností. U svých durynských spolustraníků s tím ale narazila a stálo jí to velkou část zbývající politické autority. Proto zřejmě nyní sáhla k tak radikálnímu kroku a ohlásila odchod z čela strany.

Jakkoli se mohou zdát durynské události jako dostatečně pádný důvod pro rezignaci, byla pozice stranické předsedkyně ve skutečnosti už předtím dost oslabená. Takže pokud by Krampová-Karrenbauerová neskončila nyní, možná by tak učinila za několik týdnů po volbách v Hamburku.

Nový volební lídr

Tam křesťanští demokraté opět nemohou počítat s žádným pro ně uspokojivým výsledkem a v zásadě se dá říct, že do souboje, kdo milionovou metropoli na severu Německa v budoucích letech povede, vůbec nezasáhnou.

Právě série špatných výsledků při volbách na nejrůznějších úrovních, které proběhly od chvíle, co Annegret Krampová-Karrenbauerová vedení strany před 14 měsíci převzala, byla tím rozhodujícím důvodem oslabujícím pozici předsedkyně. Hlavně ale narůstaly pochybnosti, jestli se jí může podařit v konkurenci se silnými Zelenými a radikalizující se Alternativou pro Německo vyhrát napřesrok celostátní volby a sestavit novou vládu.

Převzato z Plusu

Nakonec se pro ni také ukázalo být daleko větším hendikepem, než se původně zdálo, že jako předsedkyně strany nebyla zároveň i spolkovou kancléřkou. Ve světě daleko známější Angela Merkelová zastiňovala Annegret Krampovou-Karrenbauerovou, která si jenom těžko hledala prostor pro nějaké vlastní politické iniciativy.

A pokud se už nějaký prostor snažila vymezit, musela neustále počítat s tím, že bude srovnávána s Merkelovou, případně odpovídat na dotazy, do jaké míry je šéfka německé vlády s jejími kroky srozuměna. Tak tomu bylo v případě, když loni v březnu odpovídala na Macronovy snahy na reformu Evropské unie za německou stranu oficiálně právě Krampová-Karrenbauerová, i když v té době ještě nebyla ani formálně členkou vlády.

A ani její návrh z loňského roku na vybudování bezpečnostní zóny na severu Sýrie, který formulovala již jako čerstvá ministryně obrany, se nesetkal s přílišným úspěchem. Třeba se teď ale Krampová-Karrenbauerová bude na poli zahraniční a bezpečnostní politiky profilovat víc, protože své křeslo ve vládě si hodlá ponechat.

Teď si budou muset němečtí křesťanští demokraté najít nového předsedu, a tím pádem i volebního lídra. Čas na to teoreticky mají do konce roku, ale jak ukázal příklad ostatních stran – čím déle zůstává nevyjasněná otázka politického vedení, tím to má na veřejné vnímání horší dopad.

Konkurenční sociální demokraté, kteří dokázali za poslední tři roky „spotřebovat“ tři předsedy, by mohli vyprávět. Ocitli se někde v blízkosti 13 % a jako s relevantní politickou veličinou v Německu se s nimi nepočítá. Maximálně jako s přívěškem, bez kterého se lze klidně obejít.

Autor je komentátor Lidových novin

Robert Schuster Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít