Namísto toho, aby se tisícovka delegátů fyzicky mačkala a potkávala v nějaké velké hale, bude každý sedět před počítačem a rozhodne na dálku. Protože německý zákon o stranách a spolcích nezná možnost virtuálních sjezdů, budou muset titíž delegáti potvrdit svou digitální volbu ještě i korespondenční formou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Robert Schuster: Výběr šéfa německých křesťanských demokratů jako rovnice o mnoha neznámých

Pro Německo to bude premiéra a možná že budou průběh a organizace sjezdu inspirací i pro jiné země.

Druhý důvod, proč bude sjezd nejsilnější německé vládní strany výjimečný, je, že nikdo z trojice kandidátů na předsedu není jasným favoritem.

Ať už jde o Friedricha Merze, bývalého šéfa poslanců ve Spolkovém sněmu a někdejšího konkurenta pozdější kancléřky Angely Merkelové, dále pak premiéra nejlidnatější německé spolkové země Armina Lascheta či šéfa zahraničního výboru parlamentu Norberta Röttgena, nikdo z nich si nemůže být jistý úspěchem.

Markus Söder novým kancléřem?

Každý ovšem zároveň přichází s trochu jinou nabídkou. Milionář Merz, který po odchodu z vysoké politiky pracoval pro americkou investiční společnost, je tradičním tržním liberálem.

Převzato z Plusu

Varuje před tím, aby Německo obětovalo svůj průmysl na oltář klimatických cílů, v zahraniční politice podporuje těsné partnerství se Spojenými státy. V minulosti kritizoval migrační politiku dlouholeté stranické šéfky a kancléřky Merkelové.

Ve zcela opačné situaci je Armin Laschet. Jeho zvolení by znamenalo největší kontinuitu s kancléřkou. Na rozdíl od ní ale nerezignoval na hlasy konzervativních voličů. Snaží se je oslovit tím, že například jako premiér v Severním Porýní-Vestfálsku postupuje velmi tvrdě vůči dlouho neřešené kriminalitě arabských rodinných gangů.

I on se v poslední době několikrát otřel o Zelené, kteří budou nejenom hlavními soupeři křesťanských demokratů při podzimních volbách, ale zřejmě i jejich příštím vládním partnerem. Na rozdíl od svých konkurentů má sice výhodu, že jako jeden ze zemských premiérů je hodně vidět. Avšak při řešení pandemie si nepočínal Laschet vždy úplně suverénně, což ho připravilo o popularitu.

Kandidát do počtu?

Třetí z uchazečů, Norbert Röttgen, byl dlouhou dobu považovaný za kandidáta do počtu. Značnou pozornost ale vyvolal během aféry okolo otravy ruského opozičního politika Alexeje Navalného, když požadoval, aby Německo odpovědělo tím, že přestane podporovat dostavbu sporného plynovodu Nord Stream 2.

Jak se kvůli pandemii přesouvala vnitrostranická kampaň stále víc do virtuálního prostoru, začala stoupat i jeho hvězda. Röttgen od samého počátku tvrdí, že se spokojí s pozicí předsedy. Naopak bonusovou cenu v podobě příštího volebního lídra, a tím i potenciálního kancléře, chce přenechat někomu jinému.

Třeba šéfovi sesterských bavorských křesťanských sociálů Markusu Söderovi. Ten na rozdíl od Lascheta jako bavorský premiér koronakrizi zvládl. Soudě podle nejrůznějších průzkumů, si to myslí i většina německé veřejnosti, neboť pokud by si mohla vybrat příštího spolkového kancléře přímo, vyhrál by Söder s velkým náskokem.

Takže půjde jiným slovy o víc než pouze o rozhodování o budoucím šéfovi největší německé strany. Nepřímo se tak i rozhodne, kdo se ujme politického dědictví po úspěšné kancléřce Angele Merkelové.

Autor je komentátor Lidových novin

Robert Schuster Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít