Ropné embargo má smysl, když bude hned a naplno. Ale přesně takové nebude

Už od počátku války na Ukrajině víme, že pokud chceme my Evropané skutečně zastavit Vladimira Putina a ruskou agresi proti Ukrajincům, musíme udělat něco, co i nás samotné bude opravdu bolet. Budeme muset přerušit extrémně výhodný systém dodávek energetických surovin. Potrubí, kterými proudí, nás napojila na Rusko, jako je samostatného života neschopný pacient napojen v nemocnici na umělou výživu i umělé dýchání.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ropovod Družba může přepravovat až jeden milion barelů ropy denně

Ropovod Družba může přepravovat až jeden milion barelů ropy denně | Zdroj: Profimedia

S tím rozdílem, že pokud se ruských energetických surovin ze dne na den vzdáme, nebude to znamenat konec života, ale v uvozovkách jen kolaps ekonomický a finanční.

Přehrát

00:00 / 00:00

Luboš Palata: Ropné embargo má smysl, když bude hned a naplno. Ale přesně takové nebude

A tak v této energetické závislosti, válka neválka, tiše pokračujeme. Byť, pravda, si už alespoň začínáme zvykat na myšlenku, že jednou, za rok dva, za tři nebo za pět, se budeme muset bez ruské ropy a ruského zemního plynu obejít.

Místo embarga na ruský plyn teď zkoušíme jako EU přijmout embargo na ruskou ropu. Na jednu stranu to sice Rusko svým způsobem bolí více, na ropě vydělává zdaleka nejvíce peněz. Ale na druhou stranu všichni moc dobře vědí, že prodej ropy může Rusko přesměrovat jinak o dost snáz než prodej plynu. A současně i my sami dokážeme ropu snadněji jinde a ne o moc dráž nakoupit.

Když mohou Maďaři

Jenže ukazuje se, že ani to vlastně nejde. Nejde to ani hned, ani za tři měsíce, ani za půl roku. Nejde to především pro ty země, které jsou napojeny na ropnou kapačku ropovodu jménem Družba, ropovodu, který k nám extrémně levně a snadno dodává ropu už od 60. let minulého století. A pak jsou tu naše rafinérie, které se na ruskou ropu zařídily a měnit technologii také nejde hned a není to zadarmo.

Ropné embargo, které má význam pro situaci na ukrajinské frontě, je pouze a jedině to, které se zavede pokud možno hned a v plné šíři. Ale ono se už víc než týden rozplizává do různých výjimek, prodloužení dodávek pro určité rafinérie, určité státy, určité přístavy.

Gazprom nebude přepravovat plyn potrubím Jamal přes Polsko. Důvodem jsou ruské sankce

Číst článek

Vše se zatím schovává za maďarské veto, protože maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi je podpora Ukrajiny ukradená. A pokud se k embargu připojí, chce z toho vytřískat, co se dá. Jenže pod heslem „když mohou Maďaři, my chceme taky“ se přidali Slováci se svým Slovnaftem i Bulhaři nebo Chorvati. A ano, i my Češi. O nějaké výjimce či prodloužení vstupu embarga v platnost chtějí jednat i řečtí rejdaři, jejichž tankery se už těší, jak si na přepravě ruské ropy namastí kapsu.

A tak, i když se Maďarsko v příštích dnech podaří zlomit, bude to jen takové embargo na ruskou ropu v lepším případě za dlouho a napůl. Tedy přesně takové, aby to vůči Ukrajině dobře vypadlo, ale aby to co nejméně nám Evropanům uškodilo a aby Putin měl nejméně pro příští měsíce dál své příjmy z ropy.

Příjmy, díky nimž může dál pokračovat v krvavé válce proti Ukrajině. Ve válce, která je válkou i proti nám samotným.

Autor je komentátor Deníku.

Luboš Palata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme