To se někdy překládá jako daň z neočekávaných zisků a o jejím zavedení začala jednat sněmovna.

Tato daň si vysloužila predikát konzervativní, protože ji před více než čtyřiceti lety zavedla legenda evropské pravice, premiérka Velké Británie Margaret Thatcherová. Skutečně odpovídá pravicovému pohledu na svět vzhledem k tomu, že byla zavedena jenom na určitou dobu. V případě Margaret Thatcherové šlo o jediný rok, v případě současné české vlády půjde o roky tři. Dlouhodobě se tedy daňová kvóta nezvýší.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Windfall tax – konzervativní i levicová

Nutno ovšem upozornit, že britská windfall tax zasáhla pouze bankovní sektor, který těžil mohutné zisky ze zvýšení úrokových sazeb, které tehdy britská vláda použila jako protiinflační zbraň. Vláda Petra Fialy na doporučení šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla tedy opakovala stejný krok s jediným rozdílem, že dnes už o úrokových sazbách nerozhodují vlády, ale nezávislá centrální banka.

Základní problém rozpočtu

Zároveň ovšem Fialův kabinet zdanil energetické firmy a v jejich případě by se dalo z konzervativního pohledu leccos namítnout. Vzestup tržeb nezajistilo rozhodnutí centrálních úřadů, ale vývoj na volném trhu pod vlivem globálních změn.

Právo odebrat zisk, který vláda nezařídila, je tedy do jisté míry pochybné. Na druhou stranu lze ovšem připustit, že se ceny energií staly předmětem spekulací a stát musí své občany bránit.

Windfall tax v českém podání má ovšem jeden ryze levicový rozměr. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury se její výnos rozdělí mezi domácnosti, aby ceny za energie nepřekročily dvojnásobek cen z první poloviny roku. Nejde jen o rétoriku. Vláda zavádí regulaci energetických cen s očekávaným nákladem 100 miliard korun.

Až přestane windfall tax platit, pak bude nutné podle plánu regulaci zrušit. Není však jisté, jestli se toho současná vláda odváží, například v předvolebním období. Dokonce nelze vyloučit, že příští vláda využije navržený mechanismus, v případě, že se osvědčí, na stlačení energetických cen ještě hlouběji.

V tom tkví základní problém celého rozpočtu. Zvyšuje dávky, přitom škrtí příjmy například ze spotřebních daní a dojde k deficitu 295 miliard jedině v tom případě, že ještě větší schodek vykryjí mimořádné příjmy.

Za takového stavu okolností nejde za konzervativní označit ani celý rozpočet, který už také čeká ve sněmovně na projednání.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít