Kdo dá do pořádku státní finance? Zachránce není na obzoru

První velký a neodkladný úkol pro novou sněmovnu – ať už v ní zasedne kdokoliv – bude státní rozpočet na rok 2022. Poslanci by ho měli schválit do Silvestra, aby zemi nečekalo nepříjemné rozpočtové provizorium. A bylo by dobré, kdyby už do tohoto finančního plánu promítli náměty, jimiž chtějí krotit státní dluh. Tempo jeho zvyšování je totiž nyní nejvyšší v celé Evropské unii.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Andrej Babiš a Alena Schillerová při jednání v Poslanecké sněmovně ČR. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

A návrh rozpočtu na rok 2022 z dílny ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) na tom příliš nemění. Po jejích letních jednáních s ostatními členy kabinetu se ukázalo, že takřka ve všech kapitolách se plánují vyšší výdaje než v rozpočtu letošním, který přitom musel pamatovat na dopady epidemie a skončí schodkem vyšším než 400 miliard korun.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Kdo dá do pořádku státní finance? Zachránce není na obzoru

Takhle hospodařit není dlouhodobě možné. A kdy jindy šlápnout na brzdu než hned po volbách? Nicméně vrcholící kampaň a programy stran, které mají šanci vést zemi, mnoho optimismu nevzbuzují.

Což ovšem není česká specialita – stačí se podívat na Slovensko. Velký rozruch tam vzbudila zpráva Rady pro rozpočtovou zodpovědnost, podle které je dlouhodobá udržitelnost slovenských veřejných financí nejhorší v Evropské unii.

Podle metodiky Evropské komise jsou s indexem 8,1 v pásmu vysokého rizika – Česko je se 4,1 jen ve středním riziku na úrovni Belgie, Finska či Nizozemska.

Miliardoví holubi na střeše

Na Slovensku přivedla státní finance do maléru nikoli dnešní vláda Eduarda Hegera v čase pandemie, ale ta minulá – vedená Robertem Ficem. Ústavním zákonem totiž v roce 2019 zastropovala věk odchodu do důchodu na 64 letech. Což při rychlém stárnutí populace povede k drastickému snižování penzí nebo krachu státních financí.

Slovenští ekonomové se shodují, že pro udržitelnost rozpočtu by bylo nejlepší zavést závazné limity na výdaje v jednotlivých kapitolách, které by – ideálně už na základě koaliční dohody při sestavování nového kabinetu – schválil parlament vždy na celé volební období.

A nezbytné je pustit se do reforem, v první řadě té důchodové, doporučují experti.

A vysvětlují občanům, že dlouhodobá udržitelnost státních financí není abstraktní pojem, ale podmínka nutná pro jejich slušné živobytí – když vláda nezačne hned něco dělat, v blízké budoucnosti bude muset prudce zvyšovat daně, nebo klesne reálná úroveň penzí a stát nebude mít na kvalitní zdravotnictví, školství nebo na sociální dávky.

Ministryně Schillerová počítá při konsolidaci českých financí „s provozními úsporami státu, s úpravami spotřebních daní, revizí zdanění globálních firem a pokračováním redukce daňových výjimek“. To zní sice pěkně, ale reálně jsou to miliardoví holubi na střeše, zatímco návrat rozpočtu do dobrého stavu před covidem žádá desítky či spíše stovky miliard – a to rychle.

Viceguvernér Národní banky Slovensko Ľudovít Ódor popsal nechuť politiků šetřit a reformovat – a nejen na Slovensku – opravdu trefně: „Politici si musí odsouhlasit něco, co je bude později omezovat. Dobrovolně si svázat ruce. To fiskální alkoholik nikdy neudělá.“

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme