Rusko v souboji s Českem prohrálo

Ruská krize znovu zdůraznila, jak důležité je pro nás ve střední a východní Evropě členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Bez těchto struktur bychom putinovskému režimu čelili sami.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Znak na ruské ambasádě v Praze | Foto: Jan Hromádko | Zdroj: Český rozhlas

Vzpomínám si, jak jsem se koncem 90. let ve Spojených státech účastnil veřejných diskusí a debat o rozšiřování NATO. Americké veřejné mínění, pokud vůbec existovalo, bylo mírně skeptické – toho využívali takzvaní zahraničněpolitičtí realisté kissingerovského střihu, kteří varovali před zbytečným provokováním tehdy ještě docela tvrdě spícího ruského medvěda.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tomáš Klvaňa: Rusko v souboji s Českem prohrálo

Naštěstí svou neprosadili a mě ještě občas i dnes zalije studený pot z myšlenky, co by se stalo, kdyby se jim podařilo debatu vyhrát a státy střední a východní Evropy v NATO nebyly. Argumenty o chlácholení Rusů jsou liché. Naším zájmem bylo a je především institučně zajistit naši bezpečnost. Samozřejmě, že se to Putinovi a jeho lidem nelíbí. Samozřejmě, že se teď snaží pro domácí publikum vykreslit Čechy jako loutky Spojených států a NATO. Ale na tom, co říká a co si myslí Putin, z pohledu z Prahy, Bratislavy, Varšavy nebo Vilniusu moc nezáleží.

Měřitelné síly

Rusko je větší a silnější stát než Česko, ale to z hlediska reálné moci má v současné konstelaci význam jen v případě otevřeného vojenského konfliktu mezi oběma zeměmi, a ten navzdory ustrašeným reakcím části české veřejnosti a velkohubým prohlášením některých ruských šovinistů nehrozí.

Moskva vzkázala Praze, kolik lidí zůstane na velvyslanectvích. Pobaltské země opustí čtyři Rusové

Číst článek

Zahraničněpolitické a strategické vztahy znají termín silová konvergence čili jednoduše řečeno, jde o to, jaká je opravdová, uskutečnitelná, realizovatelná moc v daném okamžiku, a tam jsou Rusové překvapivě slabí. Česko je dnes na ruských surovinách mnohem méně závislé než v minulosti. Ekonomické vztahy mezi našimi zeměmi jsou zanedbatelné, netvoří důležitou část českého HDP. Ruský trh pro nás není důležitý, strategický ani perspektivní navzdory tomu, co u nás v politice prosazují některé velké firmy a ruská pátá kolona v čele s prezidentem Zemanem. Kdyby ze dne na den ruský trh zmizel ze světa, nic zásadního by se pro nás nestalo.

Putin se přepočítal

Pak je tu otázka naddimenzovaného ruského diplomaticko-zpravodajského zastoupení v Praze a dalších městech České republiky. Zatímco naše zastupitelské úřady v Rusku jsou malé, takže zase nemáme tolik o co přijít, Ruská federace z našeho území provádí rozsáhlé operace v prostoru střední Evropy. Podle zpravodajských zdrojů jsou zaměřené také na Spolkovou republiku Německo.

Putin se tedy přepočítal. Pravděpodobně si myslel, že lokajský vztah ke Kremlu ze strany Pražského hradu, bývalého prezidenta Klause a některých ministerstev je reprezentativní pro celou politickou scénu a on si může dělat, co chce. Vypadá to, že krize skončí zdecimováním diplomaticko-zpravodajského zastoupení Ruska v Praze – a to bude ze strategického hlediska cenné vítězství Česka, na kterém by nic nezměnilo ani hypotetické zavření české ambasády v Moskvě na několik let, k tomu navíc s největší pravděpodobností nedojde.

Ruská krize tedy zřejmě pro nás skončí mimořádně dobře. Na naši diplomacii můžeme být hrdí.

Autor působí na New York University Prague

Tomáš Klvaňa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme