Zvláště co se týče putinovského tažení proti Ukrajině měl prezident Si Ťin-pching k jisté obezřetnosti důvod, protože si chce udržet privilegované vztahy s Moskvou, zároveň by se však nerad dostal kvůli Ukrajině do přímé konfrontace se Západem, například pokud by okatě a ostentativně porušoval sankce vyhlášené od začátku války nebo je Rusku pomáhal obcházet.

Přehrát

00:00 / 00:00

Adam Černý: Čína má pro ruské tažení na Ukrajině porozumění

Nyní se zdá, že Peking dosavadní přístup mění, jak ukazují zprávy o jinak banální události, telefonátu Vladimira Putina, při kterém gratuloval Si Ťin-pchingovi k jeho devětašedesátým narozeninám.

Kreml referoval, že čínský vůdce podpořil Putinovo zdůvodnění invaze na Ukrajinu, když označil za legitimní „ruské akce chránící jeho základní národní zájmy tváří v tvář bezpečnostním hrozbám vytvořeným silami v zahraničí“.

Ve výkladu mluvčího čínského ministerstva zahraničí zazněl kus dosavadní obezřetnosti, když sice potvrdil, že obě země se vzájemně podporují, co se týče jejich hlavních zájmů, podotkl však, že strategická koordinace se netýká třetích zemí.

I tak je to značný posun od letošního února, kdy prezident Si svého ruského kolegu vyzýval, aby respektoval suverenitu a územní celistvost všech zemí.

Příklon k ruské verzi

Diplomatické žonglování nezastře, že Čína navzdory oficiálně udržované neutralitě vůči konfliktu na Ukrajině má čím dál blíže k Rusku.

Prezident Si Ťin-pching se sice nadále vyhýbá slovu válka, kterým by sdílel západní výklad, ani naopak nepoužil sousloví „speciální vojenská operace“, vymyšlené Kremlem, ale domácí vládou kontrolovaná média šmahem přebírají mnohé konspirační teorie šířené Ruskem na podporu tažení proti Ukrajině včetně fám, že Američané tam zřídili a provozovali laboratoře na výrobu biologických zbraní.

Převzato z Plusu

Vedle oficiálních deklarací o vzájemné podpoře bude důležitější, jakou může mít v případě Číny podobu. Protože vládcové v Pekingu byli vždy dobrými obchodníky a zároveň uvažovali strategicky, nabízí se možnost, že využijí ruské potřeby financovat válku a zajistí si vyšší dodávky energetických surovin, ale s patřičnou slevou, kterou prodávající Rusko bude ochotno akceptovat.

Číňané takto tlačili na nižší ceny už při sjednávání smluv o nákupu zemního plynu v minulosti a nyní jsou coby kupující, který si může vybírat, v ještě výhodnější pozici.

Zdánlivě formální gratulační telefonát ukázal, jak se postoj Číny k ruskému tažení proti Ukrajině posouvá. I tady je však vidět, kdo koho ve vztahu Čína–Rusko více potřebuje a kdo je v něm silnější.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR

Adam Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít