Izraelský deník Haarec věnoval tomuto fenoménu celý obsáhlý článek, včetně ukázek dostupných na internetu. Například jeden z animovaných snímků proti sobě staví dva motivy spojené krví.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Vlk a zajíc proti Putinovi

Na jedné straně nedostatek dámských vložek v současném Rusku a na druhé prolévání krve na Ukrajině – „vlastní krev na stehnech a cizí krev na rukách“. Není překvapivé, že autorky dvacetivteřinového díla se rozhodly zůstat v anonymitě. Za kritiku války se dnes v Rusku chodí na léta do kriminálu.

Animáci pod palbou

Jiný film používá už zavedené postavičky ruského animovaného seriálu Masjaňa. Tentokrát ale zažívají nečekané dobrodružství. Jednoho dne se tito animáci probudí a zjistí, že jejich vlast Rusko je ve válce. Napadla je totiž sousední Čína.

Smyšlená postava čínského diktátora označí Rusko za zemi, kterou je třeba zbavit fašismu, tvrdí, že Rusové vlastně ani nejsou národ, nemají svou vlastní kulturu, jejich jazyk je jen lámaná ukrajinština, Rusko je prý třeba osvobodit, a vůbec říká věci, které mohou být ledaskomu povědomé.

Dosud legrační postavičky obyčejné ruské rodiny najednou zažívají totéž, co mnozí Ukrajinci v posledních měsících – utíkají před čínským bombardováním, schovávají se ve sklepě nebo v divadle, mluví o tom, že některým šťastlivcům se podařilo uprchnout za hranice – třeba na Ukrajinu, do „bezpečných míst, jako je Buča a Mariupol“.

Jak to skončí, neprozradím, s výjimkou poznámky, že autor na konci vysvětluje, že o Číňany tady samozřejmě vůbec nejde. Animátor druhého ze zmíněných filmů Oleg Kuvajev může vystupovat pod svým jménem, protože už nějakou dobu žije v Ramat Ganu v Izraeli, domů se ale asi dlouho nepodívá.

Zmíněný článek představuje i další díla ruských a ukrajinských autorů, vesměs byla k vidění v jeruzalémském filmovém klubu Cinematheque, kde se konají i přehlídky českých filmů, v těchto dnech například film Okupace Michala Nohejla, vracející se k sovětské intervenci do Československa v roce 1968. Možná by stálo za to malou přehlídku ruských protiválečných animovaných filmů uspořádat i v České republice.

Nejskromnější umění

Jiné ruské protiválečné filmy lze nalézt také na youtubové stránce Animators against war. Jsou důkazem toho, že někteří Rusové se nechtějí smířit s tím, že jménem jejich vlasti se vede tato válka.

Animované filmy možná nepůsobí tak vznešeně jako jiné umělecké obory, ale zrovna v Rusku to nikdy neplatilo. Do tohoto odstrčeného odvětví odcházeli už za sovětských dob vynikající umělci, které režim jinam nepouštěl. Tato tradice evidentně nezmizela.

Z dětství za normalizace si pamatuji, jak mě opakovaně překvapila lidskost některých sovětských kreslených pohádek, třeba ta o Čeburaškovi, kontrastující s nelidskou oficiální tváří bratrské velmoci.

Nebyl jsem jediný s podobným tušením, zejména příběhy o vlkovi a zajíci byly velmi populární i u nás, byla to jedna z mála sovětských věcí, které jsme uznávali. Cítili jsme, že nejde o umění sovětské, ale protisovětské.

Věřím, že nejen vzorný zajíc, ale i známý chuligán vlk by dnes byli proti válce na Ukrajině. Poslední žijící spoluautor tohoto díla, Felix Kandel, na titulcích pod jménem Kamov, raději ze Sovětského svazu také odešel. Žije v Jeruzalémě a za pár týdnů mu bude devadesát.

Autor je komentátor Českého rozhlasu 

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít