Letos jsou oslavy podstatně skromnější, ze zahraničních hostů přijel pouze prezident Kyrgyzstánu Sadyr Žaparov a i množství techniky bude menší než obvykle.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ondřej Soukup: Jak se v Rusku měnily oslavy vítězství nad nacistickým Německem

Oslavy výročí konce války prodělaly zajímavý vývoj a dobře ukazují, jak se Rusko postupně měnilo. Prvních 20 let se 9. květen nijak zvlášť neslavil, byl to obyčejný pracovní den. Až v roce 1965 tehdejší generální tajemník Leonid Brežněv z něj postupně udělal svátek, jak ho známe z posledních desetiletí. Tedy s vojenskou přehlídkou a ohňostrojem.

Po rozpadu Sovětského svazu se vojenská přehlídka konala až v roce 1995 a od té doby má výročí konce druhé světové války zcela výsadní postavení. Má to logiku. S krachem komunistického impéria Rusové horečnatě hledali novou národní myšlenku. Porážka nacistického Německa se jí do značné míry stala.

Na konstatování, že rozdrcení Hitlera bylo správnou věcí, se dokázali shodnout jak ateisté, tak pravoslavní, monarchisté i komunisté. Což je v ruských dějinách poměrně vzácné.

Ruské sféry vlivu

Jenže po příchodu Vladimira Putina do prezidentského křesla se vyznění svátku začalo měnit. Dobře to ukazuje příběh svatojiřské stužky. Tu vymysleli v roce 2005 novináři z agentury RIA Novosti a byla inspirována vlčími máky, které se nosí zejména v Británii na památku padlých první světové války.

Jenže během pár let akci převzal stát a připomínku tragédie války vystřídal triumfalismus a po moskevských ulicích jezdily auta s nápisy „Na Berlín“ nebo „Můžeme to zopakovat“.

Souběžně ruský stát začal prosazovat svůj monopol na výklad historie. Najednou se již nemohlo psát a mluvit třeba o zločinech NKVD nebo o příslušnících Vlasovovy armády. To vše bylo podle kremelského výkladu „zpochybňování výsledků druhé světové války“. Nešlo jen o domácí použití.

Moskva mimořádně citlivě reagovala třeba na hlasy z pobaltských republik, když připomínaly svou okupaci Sovětským svazem, nebo na výroky polských představitelů ohledně paktu Molotov-Ribbentrop. Podle Vladimira Putina se tak země východní Evropy snaží zbavit Rusko statutu vítěze druhé světové války a potenciálně i křesla v Radě bezpečnosti OSN.

Proto také Rusko hovoří o potřebě „denacifikace Ukrajiny“. Protože z jeho pohledu každý, kdo zpochybňuje jeho autoritu, nebo se dokonce snaží vystoupit z jeho sféry vlivu, musí přece být nacista. Mysleme na to, až v úterý budeme sledovat záběry tanků, pomalu projíždějících po Rudém náměstí. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Ondřej Soukup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít