Kořeny dnešní kremelské mentality sahají do Stalinových dob

Jestliže se pozorovatel ponoří do výroků současných představitelů Ruské federace, nemůže přehlédnout výrazný rys, jehož přítomnost je čím dál viditelnější.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Josif Vissarionovič Stalin a Vladimir Putin | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Jde o zdůrazňování zvláštního postavení Ruska a vyzdvihování speciálních ruských hodnot, které se dávají do protikladu k hodnotám západní demokracie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Alexandra Mitrofanova

Prezident Vladimir Putin v roce 2014, ihned po anexi Krymu, prohlásil: „Západní hodnoty spočívají v tom, že člověk existuje sám, uvnitř sebe, a čím je člověk úspěšnější, tím je lepší. U nás se ale říká: vydělal miliony či miliardy, no a co má být? Jenom náš lid mohl stvořit přísloví ‚Smrt je krásná, když tě lidi vidí‘… Nejsme tak pragmatičtí, nejsme tak vypočítaví jako zástupci jiných národů, ale naše duše je širší a v tom spočívá velikost naší země.“

Putin mluvil o zvláštním ruském genetickém kódu, který podle něj povstal jako důsledek míchání různých národností. „Tento genetický kód je jednou z našich konkrétních předností,“ zdůraznil. Zároveň v posledních měsících neustále doplňuje přesvědčenost o zvláštních ruských genech prohlášeními o nejlepších zbraních, které nositelé těchto genů vytvořili a vyrobili, aby jejich zemi nikdo nepřepadl, jak to podle kremelské propagandy má v plánu Západ.

Karanténa, videokonference, dezinfekční tunely. Ruský prezident Putin tráví pandemii v přísné izolaci

Číst článek

Rusko v izolaci

V září 2020 Putin oznámil, že poprvé v dějinách vládne Rusko nejmodernějšími zbraněmi, které mnohokrát předčí ohledně síly, ničivosti, rychlosti a přesnosti všechny zbraně, které kdy na světě existovaly a existují.

Nedávno vyšla v Rusku dvousvazková studie Jevgenije Dobrenka Pozdní stalinismus: Estetika politiky. Kniha je založena na materiálu sovětského života v letech 1945-53. Autor mimo jiné analyzuje jev, který se ukazuje jako živná půda, z níž vyrostlo dnešní Putinovo Rusko s jeho chvástáním a pohrdáním vůči všemu západnímu. Autor to popisuje jako komplex méněcennosti ruského vůdce vůči světu. Tehdy šlo o Stalina, dnes jde o Putina. 

Dobrenko píše o Stalinovi: „Politika se pro něj dávno stala sublimací jeho (privátních) traumat a nutností zajišťující promítání vlastní velikosti.“ Stalin i Putin se museli naučit nahrazovat fyzickou neduživost jinými dovednostmi, ale základ musel zůstat traumatický. Stalin po druhé světové válce používal celou zemi jako ozubené kolečko své touhy po pomstě.

V knize je to popsáno následovně: „Viděno z nacionalistického hlediska muselo vysvětlování (sovětské zaostalosti) vyvolávat především zatrpklost, proto se vysvětlování hledalo a nacházelo v protiruských spiknutích, kosmopolitismu prodejných elit a nenávisti Západu vůči Rusku.“ Zrodilo se tak společenské prostředí, v němž lež povinně vítězila nad realitou.

Současná kremelská propaganda má navlas stejnou agendu. Jen dodala slovo rusofobie, kterou vysvětluje všechno včetně toho, že Rusko je ve stále větší a přitom dobrovolné izolaci.

Autor je komentátor Práva

Alexandr Mitrofanov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme