Kreml škrtí svobodu projevu, ta ale nekapituluje
V dobách SSSR existovala pouze média, která povolila komunistická strana. Psát nebo vysílat mimo oficiální struktury nebylo možné. Přesto značné množství tehdejších obyvatel Sovětského svazu poslouchalo krátkovlnné vysílání zahraničních rozhlasových stanic, aby se dozvěděli, co se v jejich zemi doopravdy děje. Tato situace se dnes v Rusku s mírnou obměnou opakuje.
Zahraniční rozhlas se v Sovětském svazu usilovně rušil. Občas nebylo možné ruské vysílání Rádia Svoboda, BBC, Hlasu Ameriky nebo Deutsche Welle zachytit v použitelné kvalitě, protože rušičky vyly jako smečka vlků. Nehledě na to redaktoři těchto stanic dost často svá slova dokázali předat posluchačům.
Proč říkám, že dnes v Rusku je to téměř stejné?
Protože Kreml před několika dny fakticky vymazal veškerou svobodu projevu v zemi. Zničil legendární rozhlasovou stanici Echo Moskvy, donutil jedinou nezávislou TV Dožď k ukončení činnosti, vedle toho zanikla řádka dalších médií, která bylo možné pokládat za svobodomyslná.
Kreml následně cynicky nasadil na frekvenci, na níž vysílalo Echo Moskvy, svou hlásnou troubu Rádio Sputnik.
Rusko navíc opustily zahraniční redakce, které nechtěly podrobovat redaktory riziku uvěznění až na patnáct let. Stačilo totiž, kdyby Putinovu válku proti Ukrajině nazvali Putinovou válkou proti Ukrajině. Stručně řečeno vypadala ruská mediální krajina pár dnů po vypálení volně dýchajících stromů beznadějně.
Většina Rusů opakuje, co slyší ve státních médiích, říká zpravodajka v Moskvě po návratu do Česka
Číst článek
Nová média
Ale je to dnes jiné. Začaly totiž fungovat mediální kanály, které už nemají podobu tradičních sdělovacích prostředků, přesto obsluhují ty Rusy, kteří postrádají informaci, co se ve skutečnosti děje v jejich zemi, a analýzu tohoto stavu.
Facebook a Twitter byly ruskými úřady prohlášeny za zakázané, nicméně mnozí se naučili používat VPN, což je technický prostředek pro obcházení blokace.
Hlavním útočištěm svobodomyslné části společnosti se ovšem staly dvě platformy. Pro texty a fotografie slouží komunikátor Telegram a pro videa a přímé přenosy obrazu a zvuku pak platforma YouTube.
Mnoho známých redaktorů Echa Moskvy a Doždě založilo své kanály na Telegramu a YouTube a tam informují a komentují dění. Jsou tam i významní politologové či historici, jejichž názory diváci a posluchači vnímali dlouhá léta před zničením nezávislých médií.
Telegram se stal nejaktivnější platformou. Někteří autoři navíc otevírají možnost pro sledující, aby přispívali do diskuse. Značnou roli hraje fakt, že Telegram byl komunikátorem, který se Putin před pár lety pokusil zničit kvůli tomu, že jeho lidé nebyli schopni prolomit ochranu soukromí uživatelů, ale prohrál na celé čáře.
Nelze však zapomenout na to, že publikum těchto mediálních kanálů tvoří většinou lidé, kteří zároveň ve velkém z Ruska prchají. Pro ostatní je tu státní propaganda.
Autor je komentátor serveru novinky.cz
Penze – boj o reformu, která ještě není
Petr Holub
Naše ‚umčo‘ ve veřejném prostoru
Petr Fischer
Americká sněmovna hlasovala pro pomoc Ukrajině. I díky Trumpovi
Matěj Schneider
Důchodovou reformu potřebujeme, ještě víc ale musíme dbát na mezigenerační solidaritu
Julie Hrstková